Rozhovor s asexualem - DVTV

[Fib-diskusni-forum-ril]

Souhlasím s Ilmatar. Převlékání postele nebo praní povlečení není zvlášť příjemná aktivita, zvlášť kdybyste, nedej bože, nespali (-y) v té vlastní. A pro dvanáctileté děvče to může být stejně ponižující jako pro chlapce v témže věku zase jeho problémy.

Zásadní rozdíl ale vidím v tom, že zatímco řada mužů vnímá "uvolňování přetlaku" jako něco příjemného, patrně neexistuje žena, která by si důkazy vlastní plodnosti užívala. (Snad s výjimkou těch, které se bály, že jsou těhotné.) Nepochybně v tom hraje roli, že pro mnoho žen jde o bolestivou záležitost, mnohdy dokonce VELMI bolestivou. Mentální (ne)přijetí těch dvou jevů může být hodně odlišné a u žen se často setkávám s trpností, odevzdaností nebo vztekem. Předpokládám, že takové reakce u mužů jsou krajně vzácné.
Nemluvě o sociálních aspektech. Severoameričtí prérijní Indiáni posílali svoje ženy do zvláštních chýší za táborem, aby tam svoje dny přetrpěly jen ve společnosti ostatních žen. Projevů mužské plodnosti si, pokud vím, společnost moc nevšímá. (Opravte mě, prosím, pokud se pletu.) Před časem jsem byla na pedagogickém školení, kde lektorka (psycholožka) nabádala ženy, ať si v každé situaci zachovají chladnou hlavu. Říkala, že pokud se nechá vytočit muž, všichni to budou brát tak, že je prostě vytočený. Pokud se rozčílí žena (a je jedno kvůli čemu), poslouží její hněv jako záminka k ponižující bagatelizaci: "No jo, ona má zas krámy."

Fibril: Sny vycházejí z podnětů, které během dne posbíráme, ale uplatňují se výběrově, podle toho, jakou relevanci pro nás mají. Jatka podle mě nejsou dobrý příklad, protože pro vegetariány opravdu představují problém k řešení. (Včera večer jsem si pouštěla video o brutálním týrání krav na židovských (košer) jatkách, takže by bylo úplně přirozené, kdyby se mi o tom zdálo, ačkoli jsem vegetarián.) Divné by bylo, kdyby se vegetariánovi zdálo, že si vychutnává stejk, to ano. 
Neumím si představit, že by si člověk ve snu užíval něco, co ve skutečném světě nemá potřebu zkoušet. Jako vegetarián jsem nikdy ve snu nejedla maso a jako asexuálovi se mi nikdy nezdálo o tom, že si užívám "čuňačinky" (maximálně občas mívám noční můru, jak se snažím uprchnout z vlastní svatby ). Nechápu, jak by ve spánku někoho mohlo vzrušovat to, co ho nevzrušuje (třeba latentně) v normálním životě. Jak by to bylo možné? Ve snu jsme to přece pořád MY.

Nevim tedy co cely dny sbiram za podnety...ale moje sny byvaji sileny velmi casto. A pokud je v nich stredobodem moje postava, tak ma asi vicero vlastnich ja. Protoze ve snech dokazu byt fakt ruznej. Takze...jsme to ve snu porad stale MY?