Jak reagovalo Vaše okolí?

[Jul-diskusni-forum-iana]

Vítej. Podobné téma se řešilo v tomhle vláknu, třeba tam najdeš inspiraci.

Moje okolí s asexualitou nemělo problém. Nejdříve jsem o svojí orientaci řekla mladší sestře, která ji vzala jako přirozenou věc, a posléze přátelům ve škole - i oni ji přijali bez problémů. Rodičům jsem nic speciálně neoznamovala, ale mluvila jsem před nimi o asexualitě obecně a všimli si samozřejmě, že jsem nikdy neměla partnera, takže si oba jevy spojili. A pokud jde o prarodiče, občas se mě babičky zeptají, jestli jsem stále ještě asexuál, ale po nevrlém ujištění, že moje orientace se mění stejně málo jako jejich, zase dají pokoj. I ta z nich, která má celoživotně problém s homosexuály, vzala moji asexualitu celkem dobře. (Když nad tím uvažuji, nespíš jsem měla štěstí.) 
Jinak se o svojí asexualitě otevřeně bavím i s cizími lidmi (včetně kolegyň na brigádě nebo heterosexuálních kluků, kteří mě v marném očekávání někam pozvou) a nikdy jsem se nesetkala s vysloveně negativní reakcí. Spíš jsou všichni zvědaví.

V zásadě souhlasím s Grčou. Nemusíš oznamovat svoji orientaci všem, rodina určitě nemá právo na ty informace, s kterými by se nedokázala vyrovnat. Musíš si sám rozhodnout, kdo má o tvojí asexualitě vědět. Pro začátek je samozřejmě nejlepší zvolit osobu, které opravdu věříš - pro většinu lidí jsou to spíš přátelé než rodinní příslušníci.