Tak kam....

[raind-diskusni-forum-ragon]

To je právě princip meritokracie, hlavně její odnože sofokracie, která říká, že podíl na vládě má být přímo úměrný inteligenci.

Jinak je mi jasné, že to na papíře vypadá dobře, ale v praxi to trošku drhlo. I tak jsem ale přesvědčená, že nacismus je to nejlepší, co máme, byť není dokonalý. A že by se nedostatky vyladily, kdyby měl dost času se etablovat.

Meritokracie je demokracie v praxi. A je dobrá především na to, aby nám vysvětlila důvod existujících sociálních nerovností.

Nacismus byla enormě neúspěšná mocenská ideologie. V porovnání se všemi ostaními, na okázalých projevech moci založenými ideologiemi v průběhu celé lidské historie, trvala velmi krátce a skončila extrémě tragicky. Tak tragicky, že se nedokážu představit, že by se k ní někdo v následujících nejméně sto letech vrátil.

Za jedinou kratší a přitom stejně tragickou epizodu se dá považovat Velká francouzká revoluce, ta byla ovšem založena na jiném morálním paradigmatu.

O vztahu zvířecích a lidských práv psala myslitelka Sávitrí Déví (Impeachment of man, vyšlo anglicky a německy). V díle zkoumá dějiny lidských a zvířecích vztahů (zvířata ve světových náboženstvích, rozdíl mezi západním a východním pojetím, legislativa atd.) - a zvíře jí z toho vychází podstatně "lidštěji" než člověk. 
Došla k závěru, že je pokrytecké odsuzovat holokaust a zároveň schvalovat jatka, protože zvířata nemohou být na rozdíl od obětí válek a čistek nositeli idejí, a tedy jsou prokazatelně nevinná (o jejich vině se ani nelze mýlit). Také říká, že je nesmyslné dělit organismy na dvě skupiny, kdy v jedné budou všichni lidé jako hodnotní a na druhé všechna zvířata jako bezcenná. Říše života je podle ní hierarchicky strukturovaná a každému přísluší místo podle jeho kvality. Parafrázuji: silný, zdravý, krásný tygr je pro ni nekonečně cennější než degenerovaný šúdra nebo Žid.
Ona osobně tedy preferovala holokaust před jatkami, což může být taky reakce na hrůzy druhé světové války a otupělost vůči nim. V Německu pomáhala napravovat válečné škody a zároveň zachraňovala zvířata zbídačená válkou. Úplně mizantropická nebyla, kromě zvířat se v Obžalobě často zastává i lidí (zbytečné utrpení neschvaluje). V Indii se vymezovala třeba proti týrání buvolů, ale i šúdrů, tedy - podle ní - rasově druhořadých bytostí. Zvláštní osobnost.

 
To je nepochybně velmi zajímavé. A zároveň je to velmi elegantní a sofistikovaná obchůzka otázky, zda mají mít vegetariáni soucit s lidmi (lidmi všeobecně) . Nicméně podle toho, co jsi napsala o nacismu, se dá odpověď celkem snadno vydedukovat.