Sporná tvrzení článku

[Jul-diskusni-forum-iana]

Ráda bych se ještě vrátila k onomu (pro mě osobně zajímavému) tématu, které tady otevřela Juliana, a to k postavení asexuála v různých světových náboženských systémech z hlediska možné diskriminace nebo naopak profitability. Seřadila jsem je následujícím způsobem:

Západní monoteistické systémy:
Křesťanství jsme myslím probraly vyčerpávajícím způsobem  .
Judaismus celibát nezná v žádné podobě, bohužel - tam by to bylo na jasnou diskriminaci.
Islám víceméně rovněž, s drobnou světlou výjimkou, a tou je jeho odnož súfismus. Když se člen súfijského řádu (říká se jim také tančící derviši) připravuje na obřady, nastěhuje se do sídla své taríqy a tam je povinen se za dodržování celibátu modlit a meditovat, podle některých zdrojů 40 dní, podle jiných tři měsíce. Jinak súfismus je vůbec zajímavý a zvláštní (a v některých ortodoxních muslimských zemích pro jistotu i zakázaný).
Ještě k tomu tvrzení o vztahu muslimů k asexualitě: pochybuji, že by si jakýkoliv muslim dokázal spojit pojmy západní kultura a asexualita. Spíš bych to tipla na to, že západní kultura je pro ně synonymem pro všeobecnou a ničím neomezenou promiskuitu   .

Orientální systémy:
Tady už je to mnohem veselejší. Nejstarší náboženský systém védanta v upanišadách výslovně poukazuje na to, že "ti, kdo žijí v cudnosti trvalé a nepřerušené" , snadno dosahují poznání a moudrosti. (Konkrétně je zmiňována nadsmyslová schopnost ódžas, která svému dosažiteli údajně umožňuje poznat cokoli na světě.) Ještě více vyzvihují zdrženlivost některé velké jógy, zejména rádžajóga, bhaktijóga a džňánajóga.
Ale pozor: je důležité neplést si to s lidovým hinduismem, který je úplně stejně tradicionalistický jako lidové křesťanství (a navíc vylepšený třeba o dětské sňatky, které se myslím praktikují dodnes, a o upalování vdov, které se naštěstí, a  díky kolonialismu, už nepraktikuje).  
Buddhismus je samozřejmě k asexuálům vůbec nejvstřícnější. Nejenom, že se má za správné, že mniši a mnišky žijí v klášterech (a osamělí asketové i libovolně mimo kláštery), ale v některých zemích jsou i laici nabádáni, aby strávili určitou dobu mimo rodinu a oddávali se cudnosti.

Co nám ještě zbývá? Ohledně taoismu si nejsem jista, myslím, že skutečně praktikující taoisté zmizeli už před tisíci lety. Konfuciánství bylo striktně společenskofilozofický systém, takže ano, manželství povinné. Šintoismus a další animistické systémy toto neřešily, v ideálním případě respektovaly individuální rozhodnutí jednotlivce.

Omlouvám se, že jsem se takto rozepsala, ovšem i tak mám pocit, že mnohé příliš zjednodušuji, nebo jsem na něco zapomněla   .

Páni, to je boží! Nechtěla bys o tom napsat celý článek, RainDragon? Určitě by to bylo fascinující pro víc lidí než jen pro nás dvě.

Co se týče křesťanství, dodala bych jen, že u protestantů by se člověk nemusel setkat s takovou tolerancí jako u římsko-katolíků, protože celibát (či asexuální abstinenci, již házejí do jednoho pytle) berou jako distinktivní rys nepřátelské konfese. 
Jediný celibátně žijící protestant (s výjimkou asexuálního anglikána Newtona, ovšem), na kterého jsem zatím narazila, byl zwinglián Johann Caspar Lavater, mimochodem duchovní otec frenologie. Jinak se u protestantů už od Luthera velmi zdůrazňuje právě ten verš z Genese, kde se praví "Milujte se a množte se", manželské štěstí vůbec a bla bla bla.

Súfismus je úžasný a jeho mystiku obdivuji. Jen otázečka: co je taríqua? A ten celibát musí súfí dodržet jenom během obřadů, nebo v něm může žít stále? (Pokud vím, mystička Rábíja al-Adáwíja se nevdala, ale třeba to byla bílá vrána, takže se radši ptám.)
Spojení asexuality a Západu v muslimském myšlení mě napadlo pod dojmem z článku jednoho natvrdlého tmářského imáma, který psal o vegetariánství. Tvrdil totiž, že vegetariánství je západní trend (fakt utra nesmysl); Západ ho pojmenoval; je to kacířství; všechno pocházející ze Západu je špatné a Západ zhyne v ohni; a tudíž by muslimové dál měli povinně podporovat jatka, i když se to některým příčí. Spojení asexuality se Západem by bylo možné na základě stejných argumentů - jistě, asexualita i vegetariánství se vyskytovaly všude a ve všech dobách, ale Západ to pojmenoval a udělal z toho hnutí, a hlavně asexualitu lidé často spojují s LGBT aktivismem, což západní záležitost opravdu je.  

To s védantou je fascinující - doufejme, že upanišády mají pravdu.
 
Ohledně těch jogínů: V letním semestru jsem byla na přednášce z tibetského buddhismu, kde nám vyučující vykládal takovou pověst, kterou slyšel od místních v Tibetu. Týkala se pěti tajemných děr velkých asi jako pěst ve stěně nějaké odlehlé jeskyně. Byly rozmístěné zhruba jako pětka na hrací kostce: nahoře dvě, pod nimi uprostřed jedna a pod ní zase dvě (což je důležité pro pointu). Podle pověsti se tedy v jeskyni usadil jogín (samozřejmě celibátník), který tam chtěl meditovat - jenže tím rušil démonku, jež jeskyni obývala. Démonka se tudíž rozhodla, že ho vyštve, a proměnila se v okouzlující ženu. Celibátní jogín se rozvášnil natolik, že roztáhl všechny čtyři končetiny a skočil po ní, démonka ucukla a on ve stěně zanechal pět děr...

Vážně konfucianismus nařizuje sňatek? Já v něj vkládala takové naděje!   

Grča: Jasně, chápu.