20. 07. 2018, 12:01:36
Zdravím, Grčo, a vítám tě!
Tady se rozvinula docela živá diskuse, tak si dovolím pár svých komentářů.
Grčo, jsi docela dost osobitý, upřímnost je obecně kladná chvályhodná vlastnost, ale pokud je vyjadřována neslušnými výrazy, což ti jde docela dobře, kolikrát to může jiné i urazit, to je pravda.
Podívat se na některé hezké části ženského anebo mužského těla, to snad není nic špatného, proč se nepodívat na něco, co se mi líbí. Podobně tak, když se mi líbí nějaká květina, tak také "čumím" víceméně na květ a snad toto v nikom nebudí pohoršení, doufám
. Jsou tu rovněž pěkná auta a další věci...
Věc se záchodovým prkýnkem, pravda, oblíbené to téma! Popravdě, donutilo mě to k zamyšlení, ženy často chtějí, aby muži prkýnko pokládali, ale říkám si, když muž jde na záchod a prkénko je položené, zvedne ho a nechá ho tak, jde-li o onu potřebu. Žena ho pak položí a nechá ho tak. Tím jsou si oba fifty fifty, jak se říká. Ale nemluvě o tom, že zvedání je náročnější činnost než pokládání (pravda, chlapi jsou zase silnější), pokud mám jít na záchod, prkýnko zvedat a pak ještě pokládat a žena už nemusí dělat nic, tak přece jenom, co je tedy více fér? Já se osobně naučil prkénko vždy z úcty pokládat a vůbec neřeším co je férovější, ale jen zmiňuji, co mi teď prošlo hlavou...
Clannad jsem také viděl, After Story ještě ne. To se mám tedy na co těšit, ale škoda, že jsem se dověděl, jak to dopadne. Zajímavé je, a zejména s tím přichází Japonci, že dojímají diváka skrze smrt někoho. V těch jejich anime či seriálech a filmech je to dost často, ale já tuto tematiku záměrně vyhledávám, tak se mi to může jen zdát. U jiných národů jsem to moc nezaregistroval a ani nenacházím, alespoň ne v rámci kresleného filmu. Ale ono je dobře nabádat diváka popřemýšlet o smrti, alespoň si ti vnímavější uvědomí, že člověk, se kterým žijeme, kolikrát se hádáme a máme na něj vztek, tu třeba už zítra nemusí být a je žádoucí se tedy k němu chovat slušně a zdvořile, abychom pak náhle nelitovali... to už by bylo pozdě. Kolikrát si řeknu, on/ona jsou takoví a makoví, ano, nelíbí se mi to a tamto, ale pořád lepší než kdyby tu nebyli... Jo, a osobně si rád u takových příběhů pobrečím! Docela se mi uleví, i když mě někdy pak pěkně bolí hlava... Ale chlap, co brečí... se dobře hodí předně do nějaké komické scénky, ano!
Jak je to tedy vlastně s tím intelektem a jeho významem? Mimochodem, člověk může být hodně inteligentní, přesto se chovat jako ... (takové to zvíře, jak se často říká). Zkrátka pro někoho hlupák, hulvát a podobně. Ale to plyne z rozdílů pohledů na život, rozdílů v názorech pro správné a slušné chování, rozdílů kultur a tak... Z toho důvodu častý požadavek najít někoho inteligentního mi přijde zcela mimo mísu... spíš to chce stejný vkus na správné chování, stejný světonázor. To s inteligencí moc nesouvisí. Vlastně nakonec dost lidí s nižší inteligencí mi přijde srdečnější, ochotnější, milejší, sympatičtější... ale intelektuální hovor s nimi moc nejde, pravda...
K ostatnímu jinak nemám nic co nového říct. Ale zajímalo by mě ještě, jak je to s rozdělením té inteligence (IQ) dle Gaussovy křivky, průměr je sto, ale vrchol Gaussovy křivky je modus, nepletu-li se? Jaká je jeho hodnota a jak vůbec celá křivka vypadá? Také jsem si říkal, když se tu mluví o intelektu a inteligenci, jak je to vlastně s významem slov "chytrý", "moudrý", "rozumný"?
Na konec, tobě, Grčo, přeji ti zde hodně zdaru!
Tady se rozvinula docela živá diskuse, tak si dovolím pár svých komentářů.
Grčo, jsi docela dost osobitý, upřímnost je obecně kladná chvályhodná vlastnost, ale pokud je vyjadřována neslušnými výrazy, což ti jde docela dobře, kolikrát to může jiné i urazit, to je pravda.
Podívat se na některé hezké části ženského anebo mužského těla, to snad není nic špatného, proč se nepodívat na něco, co se mi líbí. Podobně tak, když se mi líbí nějaká květina, tak také "čumím" víceméně na květ a snad toto v nikom nebudí pohoršení, doufám
. Jsou tu rovněž pěkná auta a další věci...Věc se záchodovým prkýnkem, pravda, oblíbené to téma! Popravdě, donutilo mě to k zamyšlení, ženy často chtějí, aby muži prkýnko pokládali, ale říkám si, když muž jde na záchod a prkénko je položené, zvedne ho a nechá ho tak, jde-li o onu potřebu. Žena ho pak položí a nechá ho tak. Tím jsou si oba fifty fifty, jak se říká. Ale nemluvě o tom, že zvedání je náročnější činnost než pokládání (pravda, chlapi jsou zase silnější), pokud mám jít na záchod, prkýnko zvedat a pak ještě pokládat a žena už nemusí dělat nic, tak přece jenom, co je tedy více fér? Já se osobně naučil prkénko vždy z úcty pokládat a vůbec neřeším co je férovější, ale jen zmiňuji, co mi teď prošlo hlavou...
Clannad jsem také viděl, After Story ještě ne. To se mám tedy na co těšit, ale škoda, že jsem se dověděl, jak to dopadne. Zajímavé je, a zejména s tím přichází Japonci, že dojímají diváka skrze smrt někoho. V těch jejich anime či seriálech a filmech je to dost často, ale já tuto tematiku záměrně vyhledávám, tak se mi to může jen zdát. U jiných národů jsem to moc nezaregistroval a ani nenacházím, alespoň ne v rámci kresleného filmu. Ale ono je dobře nabádat diváka popřemýšlet o smrti, alespoň si ti vnímavější uvědomí, že člověk, se kterým žijeme, kolikrát se hádáme a máme na něj vztek, tu třeba už zítra nemusí být a je žádoucí se tedy k němu chovat slušně a zdvořile, abychom pak náhle nelitovali... to už by bylo pozdě. Kolikrát si řeknu, on/ona jsou takoví a makoví, ano, nelíbí se mi to a tamto, ale pořád lepší než kdyby tu nebyli... Jo, a osobně si rád u takových příběhů pobrečím! Docela se mi uleví, i když mě někdy pak pěkně bolí hlava... Ale chlap, co brečí... se dobře hodí předně do nějaké komické scénky, ano!
Jak je to tedy vlastně s tím intelektem a jeho významem? Mimochodem, člověk může být hodně inteligentní, přesto se chovat jako ... (takové to zvíře, jak se často říká). Zkrátka pro někoho hlupák, hulvát a podobně. Ale to plyne z rozdílů pohledů na život, rozdílů v názorech pro správné a slušné chování, rozdílů kultur a tak... Z toho důvodu častý požadavek najít někoho inteligentního mi přijde zcela mimo mísu... spíš to chce stejný vkus na správné chování, stejný světonázor. To s inteligencí moc nesouvisí. Vlastně nakonec dost lidí s nižší inteligencí mi přijde srdečnější, ochotnější, milejší, sympatičtější... ale intelektuální hovor s nimi moc nejde, pravda...
K ostatnímu jinak nemám nic co nového říct. Ale zajímalo by mě ještě, jak je to s rozdělením té inteligence (IQ) dle Gaussovy křivky, průměr je sto, ale vrchol Gaussovy křivky je modus, nepletu-li se? Jaká je jeho hodnota a jak vůbec celá křivka vypadá? Také jsem si říkal, když se tu mluví o intelektu a inteligenci, jak je to vlastně s významem slov "chytrý", "moudrý", "rozumný"?
Na konec, tobě, Grčo, přeji ti zde hodně zdaru!