19. 02. 2018, 21:17:24
Zdravím. Já jsem z Prahy, je mi 29 let. Nějaké ty vztahy a sex za sebou už mám, ale nikdy mě to nijak nebralo. První vztah jsem měla v 16 proto, abych s někým byla a dostala se mezi lidi 
ten kluk mě nepřitahvoal, no a to jsem nevěděla, že něco jako asexualita existuje. Pár dalších vztahů jsem měla, i jsem byla zamilovaná ale posledních 5 let s nikým nejsem. Sex jsem měla během těch 5 let, to ano, hlavně proto, abych se pobavila, ale ty lidi mě nijak nepřitahovali, spíš to bylo něco jako bych dělala kliky nebo dřepy, prostě jen pohyb a cviky a hlavně jsem se před tím musela ožrat, střízlivá bych do postele s nikým nevlezla. Ted už na to kašlu uplně a při představě, že bych měla s někým souložit, ať je to chlap nebo ženská (taky jsem si myslela, že jsem nepřiznaná lesba) se mi kroutěj nehty na nohou (to tak říkám... prostě NE). Je to docela problém, ráda chodím mezi lidi (nebaví mě dřepět doma a nudit se, když mám zrovna čas), no a jsem docela hezká, ale jakmile se nějaký ten dotyčný dozví, že sex na jednu noc prostě nebude, ztrácí zájem. Být hezká rozhodně není žádná výhra, mě osobně z toho nikdy nic neplynulo! Klidně bych i s někým chodila, ale kdo by chtěl chodit s holkou, co ty nohy prostě neroztáhne? Vždyť by byl pro smích jenom....
Co se týče dětí, tak po dětech (rozuměj po potomcích) jsem nikdy netoužila (pedofilní nebo zoofilní sklony taky nemám). Vždycky jsem měla fobii, že otěhotním, budu se 9 měsíců nafukovat jako balon a pak porodím nevděčný děcko, kterýmu nemůžu dát nic jinýho než chudobu, spousty starostí a tak... takže žádný, že sex jen za účelem plození potomka
Věřící taky nejsem. I když uvažuju, že bych jednou odešla do kláštera. Nájmy jsou drahý, můj plat je malej (někdy žádnej) a pochybuju, že se mi povede sehnat partnera nebo partnerku no a skončit na ulici nebo v bordelu nechci.
No každopádně tolik asi o mě...
ten kluk mě nepřitahvoal, no a to jsem nevěděla, že něco jako asexualita existuje. Pár dalších vztahů jsem měla, i jsem byla zamilovaná ale posledních 5 let s nikým nejsem. Sex jsem měla během těch 5 let, to ano, hlavně proto, abych se pobavila, ale ty lidi mě nijak nepřitahovali, spíš to bylo něco jako bych dělala kliky nebo dřepy, prostě jen pohyb a cviky a hlavně jsem se před tím musela ožrat, střízlivá bych do postele s nikým nevlezla. Ted už na to kašlu uplně a při představě, že bych měla s někým souložit, ať je to chlap nebo ženská (taky jsem si myslela, že jsem nepřiznaná lesba) se mi kroutěj nehty na nohou (to tak říkám... prostě NE). Je to docela problém, ráda chodím mezi lidi (nebaví mě dřepět doma a nudit se, když mám zrovna čas), no a jsem docela hezká, ale jakmile se nějaký ten dotyčný dozví, že sex na jednu noc prostě nebude, ztrácí zájem. Být hezká rozhodně není žádná výhra, mě osobně z toho nikdy nic neplynulo! Klidně bych i s někým chodila, ale kdo by chtěl chodit s holkou, co ty nohy prostě neroztáhne? Vždyť by byl pro smích jenom....Co se týče dětí, tak po dětech (rozuměj po potomcích) jsem nikdy netoužila (pedofilní nebo zoofilní sklony taky nemám). Vždycky jsem měla fobii, že otěhotním, budu se 9 měsíců nafukovat jako balon a pak porodím nevděčný děcko, kterýmu nemůžu dát nic jinýho než chudobu, spousty starostí a tak... takže žádný, že sex jen za účelem plození potomka
Věřící taky nejsem. I když uvažuju, že bych jednou odešla do kláštera. Nájmy jsou drahý, můj plat je malej (někdy žádnej) a pochybuju, že se mi povede sehnat partnera nebo partnerku no a skončit na ulici nebo v bordelu nechci.
No každopádně tolik asi o mě...