30. 09. 2017, 06:44:32
Zdravím, Atmis,
vítám tě tu a k tvému příspěvku mohu předně říct, že jsem na tom částečně podobně. Také nejsem, asi vůbec, typ člověka, co by se hnal za založení vlastní rodiny nebo mít nějakou přítelkyni či přítele, vlastně částečně stále bydlím "u rodičů" a docela mi to vyhovuje. Jenže... na rovinu, členové rodiny odcházejí, dům se stále více vyprazdňuje, je to tu čím dál víc opuštěnější a také mi vrtá hlavou, co dál...
Možná jsou lidé, kterým bydlení o samotě vyhovuje a nevadí jim to, ale bydlet s někým je bezpochyby vždy výhodnější, nikdy nevíš, co se může stát, třeba onemocníš, budeš potřebovat pomoc, pak se takový spolubydlící vždy hodí. A když má někdo dům se zahradou, tak tam to sám člověk prostě nemá moc šanci zvládnout.
Rozhodně bych byl pro spolubydlící shánět, i kdyby jen na kratší dobu. Někoho dlouhodobě by bylo ideální, ale jak píšeš, je nás málo...
Já osobně ještě přemýšlím o řešení cestovat po světě, poznávat svět, kultury, lidi, na různých místech v různých rodinách vypomáhat, dobrovolničit a na oplátku se stát vlastně členem té dotyčné rodiny. Vyzkoušel jsem si to krátkodobě a docela mi to vyhovuje. Dalo by se říct, že řešením i tvého problému by mohlo být zkrátka najít nějakou takovouto novou rodinu .
Přeji ti hodně úspěchu!
vítám tě tu a k tvému příspěvku mohu předně říct, že jsem na tom částečně podobně. Také nejsem, asi vůbec, typ člověka, co by se hnal za založení vlastní rodiny nebo mít nějakou přítelkyni či přítele, vlastně částečně stále bydlím "u rodičů" a docela mi to vyhovuje. Jenže... na rovinu, členové rodiny odcházejí, dům se stále více vyprazdňuje, je to tu čím dál víc opuštěnější a také mi vrtá hlavou, co dál...
Možná jsou lidé, kterým bydlení o samotě vyhovuje a nevadí jim to, ale bydlet s někým je bezpochyby vždy výhodnější, nikdy nevíš, co se může stát, třeba onemocníš, budeš potřebovat pomoc, pak se takový spolubydlící vždy hodí. A když má někdo dům se zahradou, tak tam to sám člověk prostě nemá moc šanci zvládnout.
Rozhodně bych byl pro spolubydlící shánět, i kdyby jen na kratší dobu. Někoho dlouhodobě by bylo ideální, ale jak píšeš, je nás málo...
Já osobně ještě přemýšlím o řešení cestovat po světě, poznávat svět, kultury, lidi, na různých místech v různých rodinách vypomáhat, dobrovolničit a na oplátku se stát vlastně členem té dotyčné rodiny. Vyzkoušel jsem si to krátkodobě a docela mi to vyhovuje. Dalo by se říct, že řešením i tvého problému by mohlo být zkrátka najít nějakou takovouto novou rodinu .
Přeji ti hodně úspěchu!