24. 09. 2017, 12:36:13
Doporučuji minimálně hledat lidi s podobnými zájmy. Důležité je si i ujasnit, co člověka těší. U mě je to mimo jiné třeba pobyt v přírodě. Jsem v ní rád sám, ale je to pro mě i komunikační prostředek, jak sdílet prostor a čas s dalšími lidmi. Pokud si s nimi člověk sedne a existuje oboustranná chuť se potkávat/sdílet, tak je to i zázemí, ze kterého získávám sílu, pohodu atd. A pokud ti lidé cítí to sdílení podobně, tak je jedno, že jsou třeba více sexuální, postupně mají rodiny, nebo třeba jen jednotlivě vychovávají děti. Jasně, nejde čekat, že na takového "volného kamaráda" budou mít vždy čas, rodina, děti nebo hledání partnera jsou pro ně silnější/důležitější, ale ty kamarádské vazby přetrvají a setkání přináší oboustranně radost. I když třeba po několik let ochabnou, protože mají malé děti atd.
Jsem přesvědčený, že u velké části populace nehraje zase sex a zamilovanost tak jedinečnou roli a jedinou motivaci, jak má více zde diskutujících pocit a strach. Alespoň mezi lidmi, které lépe znám, vnímám mnoho zájmů, silných motivací a radostí, které jsou dané koníčky, prací, nebo širší láskou k lidem, dětem, přírodě.
Takže určitě stojí za to vylézt z ulity a minimálně zkoušet, ve které společnosti je danému člověku dobře. A třeba že sám jsem spíš člověk, kterému by vyhovovalo mít/najít partnerku na celý život (zbytek života), tak minimálně za svého současného vnímání světa, bych považoval za strašně ochuzující, pokud by mi taková zamilovanost bránila vnímat to pěkné na dalších lidech a udržovat přátelství s kamarády a kamarádkami, kterých si vážím/mám k nim důvěru a oni ke mě.
Jsem přesvědčený, že u velké části populace nehraje zase sex a zamilovanost tak jedinečnou roli a jedinou motivaci, jak má více zde diskutujících pocit a strach. Alespoň mezi lidmi, které lépe znám, vnímám mnoho zájmů, silných motivací a radostí, které jsou dané koníčky, prací, nebo širší láskou k lidem, dětem, přírodě.
Takže určitě stojí za to vylézt z ulity a minimálně zkoušet, ve které společnosti je danému člověku dobře. A třeba že sám jsem spíš člověk, kterému by vyhovovalo mít/najít partnerku na celý život (zbytek života), tak minimálně za svého současného vnímání světa, bych považoval za strašně ochuzující, pokud by mi taková zamilovanost bránila vnímat to pěkné na dalších lidech a udržovat přátelství s kamarády a kamarádkami, kterých si vážím/mám k nim důvěru a oni ke mě.