25. 06. 2017, 08:29:09
Ahoj DoriGray,
ten pocit samoty zná asi každý z nás a každý si jím prošel nebo projde. Samozřejmě mohou existovat i zářné výjimky
. Já mezi ně nepatřím, prošel jsem si tím také a dokonce jsem tematiku hledání partnera či nějaké spřízněné duše řešil na internetu poměrně hodně. Mohu k tvému jen říct:
O svém pocitu osamění vůbec nepřemýšlej, tím nic nevyřešíš, nikam se to nepohne a sám víš, že se ti tím jen přitěžuje.
K otázce hledat: on pojem "hledat partnera, spřízněnou duši", je nadmíru žalostný, protože zkrátka hledat obecně nějaký mezilidský vztah, to prostě nejde. Vztahy se nedají hledat, ty se musí tvořit. Toho pravého nebo pravou prostě můžeš potkat, ale netroufám si říct "najít". Díky tomu snaha hledat nějaký konkrétní vztah vede často do záhuby, protože se soustředíš jen na tu jednu věc a nevšímáš si všech ostatních možností okolo. Řešení je v tom potkávat nové lidi a snažit se s nimi vytvářet vztahy. Jakékoliv. Pak se nesoustředíš jen na jeden a vidíš toho víc než předtím. A nejlepší cesta je skrze aktivní provozování svých zájmů, protože jedině tak najdeš s někým společnou řeč, máš si s ním co říct, strávit příjemně čas, něco nového se dovědět... A jeden z takto potkaných lidí, jak už tu bylo řečeno, může být právě ta spřízněná duše, kterou hledáš.
Ještě na závěr dodám, jak ti psali i ostatní, nejprve je třeba začít pracovat na svém sebevědomí, protože bez něj to k ničemu kladnému opravdu nevede. Rodičům prostě řekni pravdu, jsou to přece ti tví nejbližší příbuzní, zaslouží si to. Ale nechovej se tak, jak chtějí oni nebo jak to diktuje představa společnosti, buď prostě svůj a snaž se vytvořit si kolem sebe prostředí, ve kterém se budeš cítit dobře. Dělat ze sebe, co nejsi nebo co nechceš, to tě akorát zničí... a to přece nechceš. Tak ti přeju hodně zdaru!
ten pocit samoty zná asi každý z nás a každý si jím prošel nebo projde. Samozřejmě mohou existovat i zářné výjimky
. Já mezi ně nepatřím, prošel jsem si tím také a dokonce jsem tematiku hledání partnera či nějaké spřízněné duše řešil na internetu poměrně hodně. Mohu k tvému jen říct:O svém pocitu osamění vůbec nepřemýšlej, tím nic nevyřešíš, nikam se to nepohne a sám víš, že se ti tím jen přitěžuje.
K otázce hledat: on pojem "hledat partnera, spřízněnou duši", je nadmíru žalostný, protože zkrátka hledat obecně nějaký mezilidský vztah, to prostě nejde. Vztahy se nedají hledat, ty se musí tvořit. Toho pravého nebo pravou prostě můžeš potkat, ale netroufám si říct "najít". Díky tomu snaha hledat nějaký konkrétní vztah vede často do záhuby, protože se soustředíš jen na tu jednu věc a nevšímáš si všech ostatních možností okolo. Řešení je v tom potkávat nové lidi a snažit se s nimi vytvářet vztahy. Jakékoliv. Pak se nesoustředíš jen na jeden a vidíš toho víc než předtím. A nejlepší cesta je skrze aktivní provozování svých zájmů, protože jedině tak najdeš s někým společnou řeč, máš si s ním co říct, strávit příjemně čas, něco nového se dovědět... A jeden z takto potkaných lidí, jak už tu bylo řečeno, může být právě ta spřízněná duše, kterou hledáš
.Ještě na závěr dodám, jak ti psali i ostatní, nejprve je třeba začít pracovat na svém sebevědomí, protože bez něj to k ničemu kladnému opravdu nevede. Rodičům prostě řekni pravdu, jsou to přece ti tví nejbližší příbuzní, zaslouží si to. Ale nechovej se tak, jak chtějí oni nebo jak to diktuje představa společnosti, buď prostě svůj a snaž se vytvořit si kolem sebe prostředí, ve kterém se budeš cítit dobře. Dělat ze sebe, co nejsi nebo co nechceš, to tě akorát zničí... a to přece nechceš
. Tak ti přeju hodně zdaru!