Patřím sem?

[ad-diskusni-forum-evr]

Jen ještě pro přesnost, i když moc mezi lidi nechodím, když ano, jdu hlavně mezi uniformy (a koho by nepřitahovali muži v uniformách? Mě, neříkám, že jsou všichni úžasní, ale být v místnosti s 60 členy IZS v uniformách čekajících na udělení vyznamenání za statečnost a necítit ani náznak zájmu o žádného z nich?). Jsem z hasičské rodiny. A ještě jednu věc bych měla uvést, několik let chodím jako doprovod taťkovi na akci udílení cen Sportovce roku Libereckého kraje (chodíme jako zástupci našeho města). A ani na této akci nic a to přitom někteří hokejisté, no řekněme, že přehlídka to není k zahození. U všech těchto mužů (i žen, zvážila jsem opravdu všechno) jsem samozřejmě přemýšlela jen o tom, zda mě nezaujmou povrchně, zamilovanost k těmto příkladům nepatří.

Je dobře, že jsem se mohla někde vypsat. Trochu to pomohlo utřídit si myšlenky, protože, i když vím, co chci, okolí na mě tlačí a chce jiné odpovědi, než dávám. A věta, že vlastně nevím, že mi partner schází, protože jsem ho ještě nikdy neměla, padá v různých variantách dost často (z mé strany však ne).

Tak to se zdá vcelku jasné, pokud tě nepřitahují ometálovaní hrdinové, unifomovaní ochránci společnosti a ani ztepilí sportovci, možná že se jen snažíš držet jakéhosi vzoru všeobecně přijímaných ideálů.
A opak může být v tvém případě to pravé, najdi si ošklivého, s pupíkem, nehrdinského tuctovce, a snad i chudobného.
Možná nakonec vzplane láska, a ty zjistíš že jsi zrozena k tomu z takového člověka udělat prince.
Tedy pryč s domělou asexualitou, vrhni se do náruče netvorům a ať vášně zaplanou.
Není třeba mi za tyto rady děkovat, a zvát mne na pozdější případné svatební veselí...