09. 05. 2017, 23:02:35
Ahoj 
Třeba jen ještě nejsi v takovém období, kdy by pro tebe vztahy měly nějaký hlubší význam než jen pokus být alespoň trochu "normální". Pokusím se tvou situaci vztáhnout na své zkušenosti - jasně si vzpomínám na to, jak ve škole všichni navazovali "vztahy" a mně to přišlo naprosto zbytečné, raději nemluvím o těch neplatonických. Časem mě ale má vlastní samota dohnala a až na přístup k sexu jsem obrátil o 180 stupňů, přičemž jsem pochopil, že samota je to nejhorší, co tě může v životě potkat. Pochopil jsem, že vztah není o tom být frajer, že někoho mám, ale o vzájemné podpoře, respektu a doplňování se - to je na tom to krásné
S asexualitou jsem se dávno smířil a dokonce ji v dnešní povrchní a přesexualizované době vnímán jako vlastní plus, ale s absencí citů bych se nedokázal smířit za celý život.
Třeba jen ještě nejsi v takovém období, kdy by pro tebe vztahy měly nějaký hlubší význam než jen pokus být alespoň trochu "normální". Pokusím se tvou situaci vztáhnout na své zkušenosti - jasně si vzpomínám na to, jak ve škole všichni navazovali "vztahy" a mně to přišlo naprosto zbytečné, raději nemluvím o těch neplatonických. Časem mě ale má vlastní samota dohnala a až na přístup k sexu jsem obrátil o 180 stupňů, přičemž jsem pochopil, že samota je to nejhorší, co tě může v životě potkat. Pochopil jsem, že vztah není o tom být frajer, že někoho mám, ale o vzájemné podpoře, respektu a doplňování se - to je na tom to krásné
S asexualitou jsem se dávno smířil a dokonce ji v dnešní povrchní a přesexualizované době vnímán jako vlastní plus, ale s absencí citů bych se nedokázal smířit za celý život.