Ahoj,
musím přiznat, že co se týče sexu, zpočátku jsem neměla pocit, že jsem v této oblasti atypická, i když se mi za pubertu nelíbilo moc kluků, takže jsem řešila, jestli třeba nejsem na holky. Sexuální poradna v Bravíčku sice nepatřila k mým nejoblíbenějším rubrikám, ale byla jsem na ten sex tak nějak zvědavá. Měla jsem malé sebevědomí pramenící z problémů v rodině, takže když se o mě zajímal nějaký kluk, neuměla jsem ho odmítnout. Takto jsem absolvovala první líbání, které se mi nelíbilo, a pak i několik dalších. S holkou bylo líbání o něco lepší, alespoň to byla trochu zábava, ale taky nic, co by se mi extra líbilo. Později jsem podobně absolvovala i to, že se mě kluk dotýkal na intimních partiích, s dvěma různými partnery. Nic to se mnou nedělalo, spíš to bylo nepříjemné, ale říkala jsem si, že se to spraví, až k někomu budu mít opravdovou důvěru. První (a poslední) vážný vztah jsem měla v 18 letech, a tehdy jsem přišla i o panenství. K partnerovi jsem měla důvěru, měla jsem ho ráda (ale nevím, jestli jsem ho milovala). Sexuální aktivity se mnou nic nedělaly, ale ze začátku jsem ze sexu neměla špatný pocit, protože jsem byla ráda, že se někomu líbím a že někoho vůbec vzrušuju. Nedělalo mi tehdy problém uspokojit partnera, ale trpěla jsem, když se on snažil uspokojit mě. Postupem času se mi zhnusilo vše, co se sexu týče a nutila jsem se do všeho, aby nebyl naštvaný. Po 3/4 roku vztah samozřejmě padl a mě se obrovsky ulevilo. Od té doby sexuálně nežiju, nemám potřebu. Občas masturbuji, ale jen svým zvláštním způsobem, jde hlavně o představy, co mám v hlavě. V hlavě mám docela sodomii, ale nechci, aby se to dělo ve skutečnosti. Teď se cítím hodně sama a začínám zase řešit, jak na tom vlastně jsem. Je někdo, kdo to má podobně? Jsem jasný asexuál, nebo spíš demisexuál či gray-asexuál?
musím přiznat, že co se týče sexu, zpočátku jsem neměla pocit, že jsem v této oblasti atypická, i když se mi za pubertu nelíbilo moc kluků, takže jsem řešila, jestli třeba nejsem na holky. Sexuální poradna v Bravíčku sice nepatřila k mým nejoblíbenějším rubrikám, ale byla jsem na ten sex tak nějak zvědavá. Měla jsem malé sebevědomí pramenící z problémů v rodině, takže když se o mě zajímal nějaký kluk, neuměla jsem ho odmítnout. Takto jsem absolvovala první líbání, které se mi nelíbilo, a pak i několik dalších. S holkou bylo líbání o něco lepší, alespoň to byla trochu zábava, ale taky nic, co by se mi extra líbilo. Později jsem podobně absolvovala i to, že se mě kluk dotýkal na intimních partiích, s dvěma různými partnery. Nic to se mnou nedělalo, spíš to bylo nepříjemné, ale říkala jsem si, že se to spraví, až k někomu budu mít opravdovou důvěru. První (a poslední) vážný vztah jsem měla v 18 letech, a tehdy jsem přišla i o panenství. K partnerovi jsem měla důvěru, měla jsem ho ráda (ale nevím, jestli jsem ho milovala). Sexuální aktivity se mnou nic nedělaly, ale ze začátku jsem ze sexu neměla špatný pocit, protože jsem byla ráda, že se někomu líbím a že někoho vůbec vzrušuju. Nedělalo mi tehdy problém uspokojit partnera, ale trpěla jsem, když se on snažil uspokojit mě. Postupem času se mi zhnusilo vše, co se sexu týče a nutila jsem se do všeho, aby nebyl naštvaný. Po 3/4 roku vztah samozřejmě padl a mě se obrovsky ulevilo. Od té doby sexuálně nežiju, nemám potřebu. Občas masturbuji, ale jen svým zvláštním způsobem, jde hlavně o představy, co mám v hlavě. V hlavě mám docela sodomii, ale nechci, aby se to dělo ve skutečnosti. Teď se cítím hodně sama a začínám zase řešit, jak na tom vlastně jsem. Je někdo, kdo to má podobně? Jsem jasný asexuál, nebo spíš demisexuál či gray-asexuál?