17. 02. 2017, 22:39:25
Možná bych udělala lépe, kdybych vás ještě víc nepodbízela, abyste mi popisoval realitu, ale budiž, stejně vám odpovím.
Právo na názor máte a ten váš je formulován velmi spořádaně, ačkoli stroze. To se vám musí nechat.
Teď mi ale dovolte, abych využila svého práva na názor já.
Pletete se. V těch prázdných elektronických slovech je kouzlo.
Nemusíte mi cpát hlavu do reality jako do kbelíku se studenou vodou. Vím, jak malý je trh, jak Češi neradi riskují, kolik je takových pisálků jako já. Jsem idealistka, ano. Dost možná se to nepovede, ano. Zastávám názor, že zkusit se to musí.
Ale ten fakt, že sem přijde někdo, kdo mě nezná, kdo neviděl ani slovo z toho co jsem kdy napsala, a poví mi, že by si mou tvorbu rád přečetl... Úžasné, nemyslíte?
(Řečnická otázka. Tuším, že odpověď je ne.)
Podporovat úplně cizího člověka v jeho ambicích vypovídá o charakteru. Mnohem snadnější by bylo mě ignorovat. Nezajímat se. Ale přesto se tu najde hrstka lidí, která mi položí pár otázek a složí pár komplimentů a obětuje tomu drahocenné sekundy svého života. A já jim jsem za to vděčná.
Tím, že jste na lidi milý, se dostanete daleko. Protože já jsem naprosto průměrná a obyčejná. A nebudu pátrat po tom, jestli to ti lidé myslí vážně nebo ne, budu jim věřit, právě proto, že jsem průměrná a obyčejná.
Váš pocit, že na "názornou ukázku mého tvůrčího psaní" máte nějaký nárok, je naprosto mylný. Nijak jste si mě nenaklonil k tomu, abych vám něco ze své tvorby ukazovala - pokud nevíte, jak je to možné, ráda vás odkážu na první větu tohoto odstavce. Taky by bylo ku prospěchu, kdybyste přestal předstírat, že vás zajímá, jestli mi ublíží ztráta iluzí.
Víte... lidé se totiž řídí emocemi, tedy alespoň většina z nich.
Na přívětivost odpovídám přívětivostí.
A dávno jsem zjistila, že ti, kteří mají pocit, že dobře vědí, jak to na světě chodí... vlastně o světě nevědí vůbec nic.
Přesto vám děkuji za kritiku. I ta se občas hodí.
Právo na názor máte a ten váš je formulován velmi spořádaně, ačkoli stroze. To se vám musí nechat.
Teď mi ale dovolte, abych využila svého práva na názor já.
Pletete se. V těch prázdných elektronických slovech je kouzlo.
Nemusíte mi cpát hlavu do reality jako do kbelíku se studenou vodou. Vím, jak malý je trh, jak Češi neradi riskují, kolik je takových pisálků jako já. Jsem idealistka, ano. Dost možná se to nepovede, ano. Zastávám názor, že zkusit se to musí.
Ale ten fakt, že sem přijde někdo, kdo mě nezná, kdo neviděl ani slovo z toho co jsem kdy napsala, a poví mi, že by si mou tvorbu rád přečetl... Úžasné, nemyslíte?
(Řečnická otázka. Tuším, že odpověď je ne.)
Podporovat úplně cizího člověka v jeho ambicích vypovídá o charakteru. Mnohem snadnější by bylo mě ignorovat. Nezajímat se. Ale přesto se tu najde hrstka lidí, která mi položí pár otázek a složí pár komplimentů a obětuje tomu drahocenné sekundy svého života. A já jim jsem za to vděčná.
Tím, že jste na lidi milý, se dostanete daleko. Protože já jsem naprosto průměrná a obyčejná. A nebudu pátrat po tom, jestli to ti lidé myslí vážně nebo ne, budu jim věřit, právě proto, že jsem průměrná a obyčejná.
Váš pocit, že na "názornou ukázku mého tvůrčího psaní" máte nějaký nárok, je naprosto mylný. Nijak jste si mě nenaklonil k tomu, abych vám něco ze své tvorby ukazovala - pokud nevíte, jak je to možné, ráda vás odkážu na první větu tohoto odstavce. Taky by bylo ku prospěchu, kdybyste přestal předstírat, že vás zajímá, jestli mi ublíží ztráta iluzí.
Víte... lidé se totiž řídí emocemi, tedy alespoň většina z nich.
Na přívětivost odpovídám přívětivostí.
A dávno jsem zjistila, že ti, kteří mají pocit, že dobře vědí, jak to na světě chodí... vlastně o světě nevědí vůbec nic.
Přesto vám děkuji za kritiku. I ta se občas hodí.
(17. 02. 2017, 12:27:29)adevr Napsal(a): To Niekto
Já přece nejsem zlý, jen popisuji realitu. A za to jaká je, přece můžu jen převelice málo.
Navíc mám i nějaké zkušenosti, a vlastně i tu svoji první knížku na poličce jsem také zažil.
Takže snad i proto mám na názor k veřejně probíranému tématu, právo.
No, a na těch stromech mi také záleží...
A mimochodem, kniha složená z odkazů na ledničce, už vyšla.
A také mne docela baví, ta docela absurdní situace jak si někdo chce přečíst knihu, aniž by z ní viděl jakoukoli ukázku.To je v běžném světě zcela nereálné a nikdy se o neděje.
Zde jde pouze o umělá prázdná elektronická slova pseudofanoušků, což není autorce k prospěchu. Ztráta takové falešně vyvolané iluze jí následně může ublížit.
Většinou se takhle profilují nedospělci, kteří navíc pak mají i radost když to posléze nevyjde.
Kéž bych se zde pletl, ale bohužel znám svět až příliš dobře.
Každopádně by zde měla autorka nějakou ukázku z tvůrčího psání předvést, zcela jistě by to bylo ku prospěchu.
