A je to.

[Magr-diskusni-forum-amal]

Jsem pouze toho názoru, že úlohou vztahu by nemělo být přijít o všechno co mám rád a zabývat se jakýmsi nesmyslným kompromisem, který nebaví ani jednoho. Zejména ze světa klasickýho manželství jsem slyšel mnoho vyprávění typu "Jó, kdysi jsem dělal tohle a onohle hobby, ale manželka to nechce, tak jsem toho nechal..."

Slyšel a četl jsem i o případech, kdy manželka zatrhla právě ten koníček, díky kterému se s dotyčným seznámila a/nebo do něho zamilovala - většinou šlo o sport, ale v jednom případě šlo o sportovní automobil, který byl po svatbě a otěhotnění manželky shledán nevhodným na přepravu dětí a nahražen něčím, do čeho se vejde kočárek.

PS: Taky jsem slyšel o gumové kachně prvně a to programuju od cca 13ti. Mě je obvykle jasný jak co funguje, jen projdu relevantní kód. Když něco nefunguje, nejvíc pomáhá debugger a průběžné logování stavů. I kdybych kachně všechno řek, kachna mi neřekne hodnoty proměnných v třísté iteraci.

Vysvětlování kachně se hodí v případě, kdy nejde použít ani debugger, ani logování, typicky u mnohovlákonového programu, ve kterém mezi sebou vlákna interagují netriválním způsobem a zároveň musí program běžet pokud ne v realtime, tak s nízkou odezvou. Jak připojení debugeru, tak ladící výpisy rozhodí časování a chyba zmizí (takovým se říká heisenbug, podle známého principu z kvanové mechaniky, kdy akt pozorování mění pozorované) a zbývá jenom pochopit, kde (zhruba) chyba je a buď jí opravit, nebo alespoň zabránit jejímu výskytu použitím rozličných synchronizačních/serializačních primitiv. Navíc, kachnička nikdy neprohlásí, že jí z vašeho vysvětlování praskne hlava