20. 08. 2016, 20:02:02
V některých aspektech se trochu poznávám: hádky s mámou, v 16 letech pocit, že už jsem dospělá, a ten neobvyklý přístup ke vztahům. Rodičům jsem o své asexualitě raději neřekla, možná právě proto, že obzvlášť máma má tak jiné názory a občas trochu potíže přijmout, že někdo něco vidí jinak.
Čím jsem starší, tím větší nátlak na mě vyvíjejí, už se pomalu dostávám do fáze, kdy se rodiče začínají ptát, kdy budou vnoučata. Taky to zatím svádím na školu, studuji, pracuji a nemám na tyhle věci čas. Zatím je tím dokážu uchlácholit, ale mé studium brzy skončí a pak si budu muset najít něco jiného. Trochu je na to připravuji už tím, že jim líčím své plány do budoucna (další možné studium a hlavně práce - ideálně v zahraničí + výzkum a další "projekty"). Je to asi podobné tomu, co ti tu už jiní přede mnou radili s těmi koníčky. Prostě nemít čas.
A nebo využít nějakého opravdu blízkého kamaráda, který by byl svolný k tomu, aby pár dní v roce pro tvé rodiče předstíral, že je to mezi vámi vážnější. Rodiče to třeba uklidní (ostatně můžou si myslet, co chtějí) a důležité je, že vy dva byste věděli, jak se věci vlastně mají.
(Ale možná mě tu někdo přesvědčí o tom, že si to zase všechno moc idealizuji...?)
Čím jsem starší, tím větší nátlak na mě vyvíjejí, už se pomalu dostávám do fáze, kdy se rodiče začínají ptát, kdy budou vnoučata. Taky to zatím svádím na školu, studuji, pracuji a nemám na tyhle věci čas. Zatím je tím dokážu uchlácholit, ale mé studium brzy skončí a pak si budu muset najít něco jiného. Trochu je na to připravuji už tím, že jim líčím své plány do budoucna (další možné studium a hlavně práce - ideálně v zahraničí + výzkum a další "projekty"). Je to asi podobné tomu, co ti tu už jiní přede mnou radili s těmi koníčky. Prostě nemít čas.
A nebo využít nějakého opravdu blízkého kamaráda, který by byl svolný k tomu, aby pár dní v roce pro tvé rodiče předstíral, že je to mezi vámi vážnější. Rodiče to třeba uklidní (ostatně můžou si myslet, co chtějí) a důležité je, že vy dva byste věděli, jak se věci vlastně mají.
(Ale možná mě tu někdo přesvědčí o tom, že si to zase všechno moc idealizuji...?)
"Možná to byla chyba... ale stejně jsem ráda, že jsem to udělala!" (Ilmatar)