Můj příběh

[d--diskusni-forum-kun]

Také tě tu vítám, Ilmatar. Nezbývá mi než souhlasit s ostatními, je to nádherný dojemný příběh a vypadá to, že máš na psaní i talent. Kdyby se tohoto námětu chopil ještě nějaký schopný režisér, byl by z toho jistě zajímavý a i poučný film. A třebaže tvůj příběh doufejme prozatím nemá ještě zrovna šťastný konec, za sebe ti řeknu, že něco takového stojí za to nejenom si přečíst, ale i prožít.

Tady jistě najdeš lidi, kterým se můžeš se vším svěřit, když doma to asi nepůjde, to tak ostatně má asi většina z nás . škoda, že to s tvým přítelem nakonec nevyšlo, ale jak se říká, časem to jistě bude lepší. Soustřeď se teď na ty státnice, to ti pomůže přijít na jiné myšlenky. Měl jsem to kdysi podobné, když mě potkala nešťastná láska zrovna krátce před maturitou. Kvůli tomu zklamání jsem si původně myslel, že to nedám, že se nebudu schopen učit a že si ji budu muset kvůli tomu odložit, naštěstí ale, byli to právě rodiče s těmi jinak svými nevýhodami, co mě donutili, abych se do toho učení pustil a dopadlo to nakonec vše dobře, maturitu jsem zvládnul . A i teď, po mnoha letech, na tu dívku občas zavzpomínám, ale beru to už tak nějak v pohodě . Krom toho si říkám s těmi svými novými poznatky, nejspíš asi nebyla asexuálka, nešlo by to.

A třeba právě zde najdeš krom porozumění i někoho nového, zajímavého a vše dopadne přesně dle tvých představ. I já držím palce .