08. 04. 2015, 11:54:39
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 08. 04. 2015, 11:55:04 uživatelem Kri-diskusni-forum-stý.)
Ahoj Melounku,
Po přečtení těch odpovědí tady, jsem se docela divila, myslela jsem, že tady bude víc chápavějších. A ne že budou psát komenty typu: "jsi ještě moc mladá, moc toho za sebou nemáš, s dalším přítelem se to změní, uvidíš, je ještě brzo, myslet si o sobě, že jsi asexuálka atd"..
Jako mě stačilo si to přečíst jednou a souhlasím s tebou. Myslím si, že někdo to prostě má daný, že je asexualita vrozená a získaná (já mám teda tu získanou). Je dobře, že sis to uvědomila takhle brzy, později by se mohlo stát to samé, že by tě do toho nový přítel začal nutit, a ty by ses třeba obětovala, ze ztráty kvůli němu.
Ale takhle už víš, že se ti to protiví a že to nepotřebuješ.
Je hodně důležitý, si to skutečně uvědomit, a ne jen váhat nad tím, jestli jsem nebo nejsem asexuál...
Dlouho mi trvalo, než jsem si to já uvědomila, a byla to pro mě úleva, když už jsem věděla, že jsem áčko.
Podle toho co píšeš a jak píšeš, působíš opravdu už jak já říkám: "duševně vyzrále", na mnohem víc let, než na kolik ti je.
Napsala jsi to hodně upřímně, aby to ostatní pochopili, a to se mi líbí.
Taky jsem nechápala, jak se ostatní můžou chlubit, kolik jich už v posteli měli (ať už se tím chlubí holky nebo kluci). Přišlo mi to a pořád příjde jako něco zkaženýho, za co by se člověk měl spíš stydět, než chlubit.
Přirození se mi taky vůbec nelíbí, vzhledem k tomu, jaký to má hlavní účel, nebo teda účely, fuj...nechutné. A vzhledem k tomu, že ta část těla je schovaná, tak to logicky ani nemůže být hezké
.
Taky jsem se po ukončení vztahu cítila volně, nezávisle...
A rozhodně co mi přijde jako brzo, bylo když měli dřív lidi děti v 18-20 letech, to mi přišlo jako naprosto šílený, takhle si zkazit život, ale holt to byla jiná doba.
Já si myslím, že sem patříš,
takže Vítej mezi námi
Po přečtení těch odpovědí tady, jsem se docela divila, myslela jsem, že tady bude víc chápavějších. A ne že budou psát komenty typu: "jsi ještě moc mladá, moc toho za sebou nemáš, s dalším přítelem se to změní, uvidíš, je ještě brzo, myslet si o sobě, že jsi asexuálka atd"..
Jako mě stačilo si to přečíst jednou a souhlasím s tebou. Myslím si, že někdo to prostě má daný, že je asexualita vrozená a získaná (já mám teda tu získanou). Je dobře, že sis to uvědomila takhle brzy, později by se mohlo stát to samé, že by tě do toho nový přítel začal nutit, a ty by ses třeba obětovala, ze ztráty kvůli němu.
Ale takhle už víš, že se ti to protiví a že to nepotřebuješ.
Je hodně důležitý, si to skutečně uvědomit, a ne jen váhat nad tím, jestli jsem nebo nejsem asexuál...
Dlouho mi trvalo, než jsem si to já uvědomila, a byla to pro mě úleva, když už jsem věděla, že jsem áčko.
Podle toho co píšeš a jak píšeš, působíš opravdu už jak já říkám: "duševně vyzrále", na mnohem víc let, než na kolik ti je.
Napsala jsi to hodně upřímně, aby to ostatní pochopili, a to se mi líbí.
Taky jsem nechápala, jak se ostatní můžou chlubit, kolik jich už v posteli měli (ať už se tím chlubí holky nebo kluci). Přišlo mi to a pořád příjde jako něco zkaženýho, za co by se člověk měl spíš stydět, než chlubit.
Přirození se mi taky vůbec nelíbí, vzhledem k tomu, jaký to má hlavní účel, nebo teda účely, fuj...nechutné. A vzhledem k tomu, že ta část těla je schovaná, tak to logicky ani nemůže být hezké
.Taky jsem se po ukončení vztahu cítila volně, nezávisle...
A rozhodně co mi přijde jako brzo, bylo když měli dřív lidi děti v 18-20 letech, to mi přišlo jako naprosto šílený, takhle si zkazit život, ale holt to byla jiná doba.
Já si myslím, že sem patříš,
takže Vítej mezi námi
