02. 04. 2015, 22:05:05
Zdravím,
již dlouho sleduji toto fórum, ale jen jako pouhý "návštěvník", bez registrace. Dnes jsem se sebral odvahu, registroval a napsal tenhle příspěvek. Předem říkám, že nemůžu říct jestli jsem patřím, nebo ne, ale co jsem měl možnost si přečíst, mám velmi podobný pohled na sexuální stránku, jako většina z vás.
Všechno to začalo v mém dětství, kdy jsem si všiml, že jsem "jiný" než ostatní. Byl jsem velmi zvídavý, chtěl jsem totiž vědět jak věci fungují. A tak jsem poznával, četl a zkoušel až jsem se dostal do školy, přesněji druhý stupeň. Tam jsem začal být takový "třídní šprt" a bylo mi to dáváno náležitě najevo. Osobně mám pocit, že mě to posílilo, ale mělo to jeden negativní dopad. Jsem k lidem velmi nedůvěřivý, ale to je jiný příběh. Díky neoblíbenosti školy jsem dělal všechny možné věci a jedna z nich mi přirostla k srdci - čtení. Tehdy jsem se poprvé dozvěděl o asexualitě. Četl jsem a čtu hlavně jiné knížky - Sci-Fi. Je to krásné, když někdo píše o možnostech, které mohly, nebo mohou nastat.
Roky ubíhaly a já se ocitl na vysoké, kde studuji svého největšího koně - počítače. Díky tomu, že jsem se jim začal věnovat už na základce, měl jsem "alibi", proč nějakou holku nemám. Zlomilo se to až na vysoké, kde se to souhrou několika okolností podařilo, bylo to na začátku prázdnin. Ale jak to rychle přišlo, tak to rychle skončilo. Ke konci prázdnin jsem ji chtěl políbit, ale prostě jsem... nemohl.
A protože jsem člověk velmi sebekritický, nastala sebeanalýza, převážně různých fantazií. Začal jsem zjišťovat nemilou věc. Mou největší fantazií není mít s někým koitus, ale prostě se třeba obejmout nebo celou noc povídat, prostě úplně jiné představy než jaké bych měl "mít". Když jsem na tohle přišel, tak už jsem jen čekal, až budu smeten z povrchu zemského (nedoporučuji v té době číst Orwellovo 1984 - Jiné myšlenky, než je nařízeno -> Likvidace). Nicméně stále jsem tu a nepřestávám přemýšlet. Naopak to začínám vidět jako výhodu. "Fyzický" vztah mi přijde takový ... otrocký, jde tam jen o jedno.
No ale zatím jsem psal převážně o své historii, měl taky napsat něco o sobě, ne?
Jak jsem psal, rád zjišťuji, jak věci fungují. Jsem INTJ, což by mohlo odpovídat. Také to napovídá, že jsem introvert. To ve spojení se zkušeností na škole ze mě udělalo pěknou pevnost, ale snažím se aby to tak nevypadalo. Co se týče věku, tak pětinu století tu už jsem. Hrozně rád čtu sci-fi a historické knihy, které svou kombinací v mnoha ohledech velmi pomohly a stále mi pomáhají udržovat můj specifický pohled na svět.
Ale vrátím-li se zpátky na začátek, kde jsem psal, že nevím jestli jsem patřím, nebo ne. Já si stále nejsem jistý, a co vy?
již dlouho sleduji toto fórum, ale jen jako pouhý "návštěvník", bez registrace. Dnes jsem se sebral odvahu, registroval a napsal tenhle příspěvek. Předem říkám, že nemůžu říct jestli jsem patřím, nebo ne, ale co jsem měl možnost si přečíst, mám velmi podobný pohled na sexuální stránku, jako většina z vás.
Všechno to začalo v mém dětství, kdy jsem si všiml, že jsem "jiný" než ostatní. Byl jsem velmi zvídavý, chtěl jsem totiž vědět jak věci fungují. A tak jsem poznával, četl a zkoušel až jsem se dostal do školy, přesněji druhý stupeň. Tam jsem začal být takový "třídní šprt" a bylo mi to dáváno náležitě najevo. Osobně mám pocit, že mě to posílilo, ale mělo to jeden negativní dopad. Jsem k lidem velmi nedůvěřivý, ale to je jiný příběh. Díky neoblíbenosti školy jsem dělal všechny možné věci a jedna z nich mi přirostla k srdci - čtení. Tehdy jsem se poprvé dozvěděl o asexualitě. Četl jsem a čtu hlavně jiné knížky - Sci-Fi. Je to krásné, když někdo píše o možnostech, které mohly, nebo mohou nastat.
Roky ubíhaly a já se ocitl na vysoké, kde studuji svého největšího koně - počítače. Díky tomu, že jsem se jim začal věnovat už na základce, měl jsem "alibi", proč nějakou holku nemám. Zlomilo se to až na vysoké, kde se to souhrou několika okolností podařilo, bylo to na začátku prázdnin. Ale jak to rychle přišlo, tak to rychle skončilo. Ke konci prázdnin jsem ji chtěl políbit, ale prostě jsem... nemohl.
A protože jsem člověk velmi sebekritický, nastala sebeanalýza, převážně různých fantazií. Začal jsem zjišťovat nemilou věc. Mou největší fantazií není mít s někým koitus, ale prostě se třeba obejmout nebo celou noc povídat, prostě úplně jiné představy než jaké bych měl "mít". Když jsem na tohle přišel, tak už jsem jen čekal, až budu smeten z povrchu zemského (nedoporučuji v té době číst Orwellovo 1984 - Jiné myšlenky, než je nařízeno -> Likvidace). Nicméně stále jsem tu a nepřestávám přemýšlet. Naopak to začínám vidět jako výhodu. "Fyzický" vztah mi přijde takový ... otrocký, jde tam jen o jedno.
No ale zatím jsem psal převážně o své historii, měl taky napsat něco o sobě, ne?
Jak jsem psal, rád zjišťuji, jak věci fungují. Jsem INTJ, což by mohlo odpovídat. Také to napovídá, že jsem introvert. To ve spojení se zkušeností na škole ze mě udělalo pěknou pevnost, ale snažím se aby to tak nevypadalo. Co se týče věku, tak pětinu století tu už jsem. Hrozně rád čtu sci-fi a historické knihy, které svou kombinací v mnoha ohledech velmi pomohly a stále mi pomáhají udržovat můj specifický pohled na svět.
Ale vrátím-li se zpátky na začátek, kde jsem psal, že nevím jestli jsem patřím, nebo ne. Já si stále nejsem jistý, a co vy?