29. 12. 2014, 21:33:26
Zdravím všechny. Je možné, že tu jsem úplně omylem, ale za zkoušku nic nedám.
Nepovažuji se za stoprocentního asexuála, protože muži mne přitahují a vztahu se až tak úplně nebráním. Tedy, ráda bych měla fungující vztah, ale přeci jen mi v tom něco brání. A to něco je, že sex jako takový nepovažuji za to nejdůležitější na světě. S vhodným partnerem je příjemný, to ano, ale stačilo by mi to jednou za měsíc, možná i méně (během prvního měsíce častěji, ale pak zájem rapidně klesá). A pokud bych měla mluvit o svém žebříčku hodnot, tak před sexem určitě dávám přednost třeba sportu a dalším věcem. Abych pravdu řekla, cítím se tak nějak "mezi" - hrozně moc se mi líbí a taky mi chybí takové krásné věci jako líbání, objímání a mazlení, ale bez toho, aby nutně musel následovat sex. Asi jsem divná, ale dávám přednost v objetí si lehnout k televizi než...však víte. Strašně moc toužím po muži a partnerském vztahu s ním, který by to měl "hozené" stejně jako já - milovali bychom se psychicky a fyzicky si tu lásku dávali najevo především líbáním, objímáním, mazlením, společnými zážitky ze sportu, výletů a ne několikrát za den...
A popravdě řečeno ani nechci rodit děti. Dennodenní nucení se do sexu a následné rození dětí mě upřímně řečeno vážně děsí.
Ještě jsem žádného muže, který by to vnímal stejně jako já a měl stejné potřeby, nepoznala a to mi bude 33 let. A vážně se začínám bát, že už ho ani nepotkám. Ale nechci být celý život sama a líbání a objímání vážně potřebuju. Proto jsem se, možná omylem, dostala až sem s nadějí, že tady třeba nějakou spřízněnou duši potkám.
Tak co na mě říkáte? Necháte si mě tu? Najdu tady muže, který by měl žebříček hodnot a zájmů velmi podobný tomu mému? Nebo jsem zcela naivní???
Nepovažuji se za stoprocentního asexuála, protože muži mne přitahují a vztahu se až tak úplně nebráním. Tedy, ráda bych měla fungující vztah, ale přeci jen mi v tom něco brání. A to něco je, že sex jako takový nepovažuji za to nejdůležitější na světě. S vhodným partnerem je příjemný, to ano, ale stačilo by mi to jednou za měsíc, možná i méně (během prvního měsíce častěji, ale pak zájem rapidně klesá). A pokud bych měla mluvit o svém žebříčku hodnot, tak před sexem určitě dávám přednost třeba sportu a dalším věcem. Abych pravdu řekla, cítím se tak nějak "mezi" - hrozně moc se mi líbí a taky mi chybí takové krásné věci jako líbání, objímání a mazlení, ale bez toho, aby nutně musel následovat sex. Asi jsem divná, ale dávám přednost v objetí si lehnout k televizi než...však víte. Strašně moc toužím po muži a partnerském vztahu s ním, který by to měl "hozené" stejně jako já - milovali bychom se psychicky a fyzicky si tu lásku dávali najevo především líbáním, objímáním, mazlením, společnými zážitky ze sportu, výletů a ne několikrát za den...
A popravdě řečeno ani nechci rodit děti. Dennodenní nucení se do sexu a následné rození dětí mě upřímně řečeno vážně děsí.
Ještě jsem žádného muže, který by to vnímal stejně jako já a měl stejné potřeby, nepoznala a to mi bude 33 let. A vážně se začínám bát, že už ho ani nepotkám. Ale nechci být celý život sama a líbání a objímání vážně potřebuju. Proto jsem se, možná omylem, dostala až sem s nadějí, že tady třeba nějakou spřízněnou duši potkám.
Tak co na mě říkáte? Necháte si mě tu? Najdu tady muže, který by měl žebříček hodnot a zájmů velmi podobný tomu mému? Nebo jsem zcela naivní???