28. 03. 2014, 15:17:33
Kniha nevysvětluje odpor nebo nezájem o sexualitu u některých lidí přímo, ale poukazuje na příčiny, které k tomu mohou vést: současné přesexualisování společnosti, které činí sexualitu více a více lidem podvědomě nepříjemnou, tudíž k ní netíhnou, najdou si jiné záliby / náhražky / vyústění, a potom se ztotožňují s "asexualitou". Nebo současně s tímto problémem další, uměle vytvářený: nabízení lidem líbivých technických hraček, které jsou pro ně stejně nepochopitelné uvnitř jako milování se, a tak se na ně lidé upínají, místo aby žili. Život. Přirozený. Tak, jak byl po tisíciletí.
Neříkám, že evropská rodina (otec + matka + děti) je správný model života (sám zastávám velké skupiny, např. kmenová společenství), ale aby lidi dneska žili sami, s obrazovkou nebo se psem v posteli jen proto, že mají v hlavě zmatek, pro co vlastně žít, je více než odchýlené. A na to ona poukazuje, před tím varuje. Ze stránky sexuality, vztahů aj. Snaží se lidi přivést zase k normálnímu náhledu na život. Tak, jak jsme žili odnepaměti, i když s některými výstřelky (starý Řím, hon na čarodejnice aj.).
Hlubší význam té knihy je ten, že pokud se lidé postupem času duševně naprosto rozloží, protože si zničili hodnoty (ohleduplnost), že zanikla láska, milost, smysl života, a tudíž nejagresivnější mohli povraždit ty méně agresivní, zanikne lidská společnost (a s ní i ti nejagresivnější, protože se vyhladí navzájem). Prostě předkládá k zamyšlení hodnoty, které jsou potřeba pro alespoň normální život, ne-li uspokojující.
A těch se ona zastává, na ně poukazuje, snaží se je oživit, zase vnést mezi lidi, kteří už dneska, zblblí, žijou jenom kravinama, a ještě si je obhajují (Když já pro toho otrokáře zaměstnavatele musím makat, abych měl na nájem (a na ty kraviny, ale to už nedodají)...).
Nic nemusíš, cestovat na zaoceánském parníku můžeš.
A že to vidím moc černě? Odpověz mi, jestli např. můžeš jít kdykoliv ven, kdy se ti zlíbí. Ne, protože bílí žijí v nějakém divném systému.
Kdyby ses tou samou otázkou zeptal dřívějších černochů, indiánů nebo Asiatů, podivili by se poč se na to ptáš: "Jasně, že můžu, proč bych nemohl?" Žili svobodně. V souladu se zdravým rozumem. Ten se z Evropy už dávno vytratil, a na to ona poukazuje. Nepřímo, jinými slovy, ale přesně na toto.
Neříkám, že evropská rodina (otec + matka + děti) je správný model života (sám zastávám velké skupiny, např. kmenová společenství), ale aby lidi dneska žili sami, s obrazovkou nebo se psem v posteli jen proto, že mají v hlavě zmatek, pro co vlastně žít, je více než odchýlené. A na to ona poukazuje, před tím varuje. Ze stránky sexuality, vztahů aj. Snaží se lidi přivést zase k normálnímu náhledu na život. Tak, jak jsme žili odnepaměti, i když s některými výstřelky (starý Řím, hon na čarodejnice aj.).
Hlubší význam té knihy je ten, že pokud se lidé postupem času duševně naprosto rozloží, protože si zničili hodnoty (ohleduplnost), že zanikla láska, milost, smysl života, a tudíž nejagresivnější mohli povraždit ty méně agresivní, zanikne lidská společnost (a s ní i ti nejagresivnější, protože se vyhladí navzájem). Prostě předkládá k zamyšlení hodnoty, které jsou potřeba pro alespoň normální život, ne-li uspokojující.
A těch se ona zastává, na ně poukazuje, snaží se je oživit, zase vnést mezi lidi, kteří už dneska, zblblí, žijou jenom kravinama, a ještě si je obhajují (Když já pro toho otrokáře zaměstnavatele musím makat, abych měl na nájem (a na ty kraviny, ale to už nedodají)...).
Nic nemusíš, cestovat na zaoceánském parníku můžeš.
A že to vidím moc černě? Odpověz mi, jestli např. můžeš jít kdykoliv ven, kdy se ti zlíbí. Ne, protože bílí žijí v nějakém divném systému.
Kdyby ses tou samou otázkou zeptal dřívějších černochů, indiánů nebo Asiatů, podivili by se poč se na to ptáš: "Jasně, že můžu, proč bych nemohl?" Žili svobodně. V souladu se zdravým rozumem. Ten se z Evropy už dávno vytratil, a na to ona poukazuje. Nepřímo, jinými slovy, ale přesně na toto.