(22. 04. 2013, 21:02:27)malacarodejnice Napsal(a): No ve škole je víc holek než kluků, takže tam problém není. Ale musím přiznat, že se mužské společnosti vyhýbám(někdy je to i reakce nevědomá). Spíš jsou problémy jiného rázu - posttraumatické stavy a deprese, nátlak z okolí, abych si někoho našla/vdala se/měla děti. Jenže u mě to nebude jednoduché, moje tělo i emoce jsou totiž v některých oblastech mimo provoz. 
Ale pocity mi zůstaly. To mě uklidňuje. To znamená, že jsem ještě pořád člověk. Možná jsem trochu mimo, ale jsem teď ve fázi budování nového vnitřního světa včetně zájmů, který mými neblahými zkušenostmi zapříčiněnými vlastní vinou utrpěl těžkou ránu. Ostatním v reálném světě se raději nesvěřuji, naprostá většina pro mě nemá pochopení. Ráda bych si našla kamaráda - gaye. To by mi v mé situaci velmi pomohlo. Ale problém je v tom mém štěstí na lidi a přístupu k novým lidem. Ale nevzdávám to. Navíc jsem se rozhodla, že mým posláním teď bude hlídat děti, takže se musím o sebe starat, abych vypadala dobře. Jsem vzor pro ty malá sluníčka a tak mě to nutí se pořád zlepšovat a přemýšlet nad sebou. Také mě ovliňuje jeden pracovní vztah, potkala jsem člověka, co mě staví na nohy, chová se ke mě, jako bych byla rodina. Mám problémy ve své rodině a tak mi pomáhá , že mě občas chytne za rameno, nebo pochválí, když se mi něco povede. Strašně moc si toho vážím a jsem za to vděčná.
Tak to jsem ráda i za Tebe, že jsi někoho takového našla
Děti jsou určitě dobrá motivace, možná by Tě to mohlo vést i k pozdější adopci bez partnera/s kamarádkou/kamarádem (asi ne, co). S gayi se můžeš seznámit prostřednictvím kamarádek, ne? V dnešní době je jich požehnaně, určitě nějakého najdeš.
Rozhodně se nepřemáhej ke vstupu do manželství, to nikdy nekončí dobře, jak jsem se zde dočetla (bohužel). Okolí může jít k šípku, buď trochu sobecká a mysli na sebe
Držím palce!!
