02. 02. 2013, 19:57:48
(31. 01. 2013, 14:46:44)MadRat Napsal(a):(31. 01. 2013, 01:01:38)macejko Napsal(a):(08. 01. 2013, 17:20:18)MadRat Napsal(a): Zkus se do toho aspoň trochu vžít.
To buď bez obav, zkouším to každý den. Naopak vy se můžete zkoušet vžít do toho manžela. To mi jde úplně parádně, protože mám taky manželku, která byla k sexu svolná, jen když jsme chtěli děti, no a jinak nechce "ani žádný trapný ošahávání nebo olizování hlav".
Já vedle ní každý večer usínám a ráno se probouzím, je pořád z mého pohledu nejkrásnější a nejpřitažlivější na světě, pořád bych se jí chtěl aspoň dotýkat, ale když to někdy naivně zkusím, co kdyby třeba přece jen, tak v lepším případě uvidím otrávenej ksicht.
Zamysli se nad tím tvým "co kdyby přece jen". Ono totiž velice dobře vystihuje jak sexuálové přistupují k asexuálům. Ty víš, že tvoje žena nechce sex ani žádné jiné intimnosti, a přesto se podle toho nejsi schopný chovat a pořád přemýšlíš stylem, že se to někdy změní. Což je blbost a měli byste jít od sebe, pro dobro vás obou.
Jak říkal mocný Inčučuna "My to nevíme, ale myslíme si to."


(31. 01. 2013, 16:50:59)AlineDaryen Napsal(a): Ale zdá se, že budeš muset udělat něco natolik nepříjemného a razantního, že ve vašem vztahu už nic dobrého nezbude – což je samozřejmě nepříjemné, když je to otec vašeho dítěte![]()
Samozřejmě neznám konkrétní situaci (jestli se interakce už omezila jen na žadonění a vše ostatní prý dříve dobré je už minulostí, nebo jestli se Zdenduli občas snaží políbit i přes jasné odmítání, ale jinak spolu v pohodě komunikují), spíš bych zůstal u trvalého rázného odmítání a věřil, že mu to přece jen dojde, protože zase odtrhnout se něčím nepříjemným a razantním od někoho, s kým jinak vycházím a máme spolu dítě, by mi přišlo škoda, dokud to není nezbytně nutné.