16. 08. 2012, 12:38:50
(15. 08. 2012, 22:52:35)averys Napsal(a): To vyjádření lásky fyzicky mi ve vztahu velmi chybí a nejde o sex, ale o to, že se miluju s člověkem, kterého miluju. Že se ho můžu dotýkát, líbat, způsobovat mu potěšení a celým svým tělem říkat miluju tě a jsem tvoje a jsem s tebou. Jistěže se tyhle věci dají vyjádřit i jinak, slovy, činy, chováním, ale když to nemůžu vyjádřit milováním se, tak to pro mě není úplné, něco prostě chybí. A určitě to vnímám víc psychicky než fyzicky. Jakoby mám mnohem větší potřebu sexu psychicky než fyzicky.Jo, tohle dokážu pochopit. Nepochybuju o tom, že pro sexuály je sex důležitý, a právě proto bych nikdy nechtěla chodit se sexuálem, i kdyby byl jinak pro mě naprosto dokonalý.
Jestli je mi líto, že nemůžu prožívat totéž, co sexuálové? Ne. Nemyslím si, že by mi to nějak usnadnilo život, spíš by to bylo ještě složitější.
Kdyby jediným rozdílem byla moje orientace, ale všechno ostatní zůstalo tak jak je, pořád by tu byly další věci, které by mi komplikovaly vztahy - třeba to, že nechci děti, hnusí se mi pornoblbosti a jsou jenom dva typy chlapů co o mě jeví zájem - totální zoufalci a ožralové (přičemž jedna osoba může spadat do obou kategorií současně). O tom posledním by se dalo polemizovat, protože jsem tak slepá k flirtování, že je možné, že někdy někdo normální jevil zájem, ale ne dost okatě na to, abych to pochopila.
Prostě si myslím, že bych měla + - stejný život jako mám teď.
Kdybych si měla zvolit nějakou vlastnost nebo schopnost, kterou nemám a kterou bych chtěla poznat, tak by to byla nejspíš echolokace.