12. 08. 2012, 13:15:36
Souhrnná odpověď výše přispívajícím: právě, že zohledňuji oba aspekty, ze kterých je svět tvořen, jak pozitivní, tak negativní (jako bych nedávno a v jiné diskuzi hovořila do větru...), problém zde je ten, že se zde až příliš často mluví o těch "čarodejnicích", takže o nějaké vyváženosti v pohledu na realitu se zde ani zdaleka mluvit nedá, byť je to deklarováno. Jistě, je to každého volba, ovšem, je třeba si uvědomit, že zastřešujícím jmenovatelem lidí, kteří byli v životě úspěšnými, byl vždy vyvážený pohled na život, smysl a cíl, depresisté skončili jako depresisté, tu a tam "řešení" nějakou tou sebevraždou atp. Ale třeba je to jeden ze znaků asexuality, být negativistický, nevím.
Když mluvím o nějakém ideálu, tak mluvím samozřejmě o směřování, cestě, osobním úsilí přiblížení se mu, jistě i přes mnohé překážky a nástrahy, které nám život přichystá, ne o nějaké představě života v "pohádce". Kdo to tak pochopil, tak je skutečně naivním...či poněkud nechápavým. Je určitě na každém, jaký život si vybere, co chce realizovat, k čemu směřovat v životě atp., já jsem si vybrala cestu ověřenou a pokud mohu soudit, kráčí se mi po ní docela dobře. Jedna teorie např. říká, že ke každému se v životě vrací to, co vysílá, tak možná je odpověď vzhledem k některým zúčastněným a jejich četným negativním zážitkům ze vztahů aj. i zde, kdo ví....
K asexualitě - pozoruji zdejší prostředí již dlouho, jako jednu z proměnných, avšak podstatných....a můj současný názor značí pojem ambivalence. Z toho vzorku lidí zde přihlášených a přispívajících, neusuzuji na celek, zde až příliš často vidím jedince s osobnostní odchylkou až duševní patologiií, nevyřešenou orientací a pohlavní identitou, lidi pocházející z emočně chladných rodinných prostředí, možná až dysfunkčních rodin atd. Co si např. myslet o preferenci masturbace až za hrob oproti přirozenému lidskému vztahu či o potřebě řezání se po sexu atd., no asi jen to, že v člověku, jeho psyché, vše v pořádku nejspíše nebude....že má nejspíše problémy nejméně s intimitou ve vztahu k druhému, možná i k sobě samému. Je to zatím hypotéza, pravda, ale i tak je třeba ji brát v úvahu. Tak jestli právě příčina asexuality u mnohých lidí nebude právě zde, v osobnostní patologii, je to názor, který zastávají mnozí odborníci a já se k němu pomalu, ale jistě v současnosti přikláním. Z počátku to tak nebylo....snad je tu i na druhé straně i ta vyvážená asexuální populace, já jakožto nezdolná optimistka
tomu stále i věřím. Chtěla bych...
Asexualita je....jednoduše odchylka. Odchylka od normy, ne úchylka, to je rozdíl. Stejně jako je odchylkou např. homosexualita, bisexualita....normou sexuálního chování je heterosexualita. Tak je to v odborných kruzích přijímáno. Tento obecně přijímaný postoj jistě však nic nevypovídá o netoleranci vůči odlišně sexuálně zaměřeným lidem, naopak, tam, kde bývá porozumění, je obvykle i pochopení a to právě tu toleranci čítá jako opak nevědomosti, která obvykle přináší s sebou všechny problémy a negativní jevy jako nesnášenlivost, nepochopení atd. Toť vše ode mne.
Když mluvím o nějakém ideálu, tak mluvím samozřejmě o směřování, cestě, osobním úsilí přiblížení se mu, jistě i přes mnohé překážky a nástrahy, které nám život přichystá, ne o nějaké představě života v "pohádce". Kdo to tak pochopil, tak je skutečně naivním...či poněkud nechápavým. Je určitě na každém, jaký život si vybere, co chce realizovat, k čemu směřovat v životě atp., já jsem si vybrala cestu ověřenou a pokud mohu soudit, kráčí se mi po ní docela dobře. Jedna teorie např. říká, že ke každému se v životě vrací to, co vysílá, tak možná je odpověď vzhledem k některým zúčastněným a jejich četným negativním zážitkům ze vztahů aj. i zde, kdo ví....
K asexualitě - pozoruji zdejší prostředí již dlouho, jako jednu z proměnných, avšak podstatných....a můj současný názor značí pojem ambivalence. Z toho vzorku lidí zde přihlášených a přispívajících, neusuzuji na celek, zde až příliš často vidím jedince s osobnostní odchylkou až duševní patologiií, nevyřešenou orientací a pohlavní identitou, lidi pocházející z emočně chladných rodinných prostředí, možná až dysfunkčních rodin atd. Co si např. myslet o preferenci masturbace až za hrob oproti přirozenému lidskému vztahu či o potřebě řezání se po sexu atd., no asi jen to, že v člověku, jeho psyché, vše v pořádku nejspíše nebude....že má nejspíše problémy nejméně s intimitou ve vztahu k druhému, možná i k sobě samému. Je to zatím hypotéza, pravda, ale i tak je třeba ji brát v úvahu. Tak jestli právě příčina asexuality u mnohých lidí nebude právě zde, v osobnostní patologii, je to názor, který zastávají mnozí odborníci a já se k němu pomalu, ale jistě v současnosti přikláním. Z počátku to tak nebylo....snad je tu i na druhé straně i ta vyvážená asexuální populace, já jakožto nezdolná optimistka

Asexualita je....jednoduše odchylka. Odchylka od normy, ne úchylka, to je rozdíl. Stejně jako je odchylkou např. homosexualita, bisexualita....normou sexuálního chování je heterosexualita. Tak je to v odborných kruzích přijímáno. Tento obecně přijímaný postoj jistě však nic nevypovídá o netoleranci vůči odlišně sexuálně zaměřeným lidem, naopak, tam, kde bývá porozumění, je obvykle i pochopení a to právě tu toleranci čítá jako opak nevědomosti, která obvykle přináší s sebou všechny problémy a negativní jevy jako nesnášenlivost, nepochopení atd. Toť vše ode mne.

Nic tak neodhaluje charakter lidí jako to, čemu se vysmívají. (Johann Wolfgang Goethe)
Láska je něco prostého, a proto nikdo z nás nebude moci říci, že to nevěděl.(Iveta Hudáková)
Láska je něco prostého, a proto nikdo z nás nebude moci říci, že to nevěděl.(Iveta Hudáková)
![[Obrázek: Leknin.jpg]](http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:j_E9nS4I5LB51M:http://lh4.ggpht.com/_Lr6FgM-KZnA/Slo0SX1t1vE/AAAAAAAAFtU/0Zp_zDBfW1I/s144-c/Leknin.jpg)