22. 03. 2012, 09:17:23
Ach bože, to je jako bych četla o svých vlastních teenagerských letech. Hlava plná zamilovaných příběhů, které končily tím, že se ti dva vzali za ruce a žili šťastně až do smrti jako bratr a sestra, nebo se rozešli, protože měli na práci něco lepšího; nesmyslné žárlení na kamarády i kamarádky; nulový zájem o mateřství a manželství...
Jestli tě to utěší, s věkem se to zlepšuje, a s odchodem ze střední školy zvlášť. Ty máš aspoň výhodu, že už teď víš o existenci asexuality a nemusíš se dlouhé roky trápit tím, co to proboha může být, a možná si tak ušetříš spoustu zmatku, nenávisti k sobě a sebeklamu. Hlavně se nenech od svého okolí zadupávat do země! Důležité je mít aspoň pár přátel, kteří tě přijímají se vším všudy a nekritizují tě, ostatní lidi si můžou říkat, co chtějí – posměšky jsou jen důkaz jejich vlastní nezralosti a pubertální netolerance.
Ty love story, co si vymýšlíš, píšeš si je nebo kreslíš? Doufám, že jo. Protože to je nejlepší prostředek, jak ostatním lidem přiblížit svůj svět. Lidi se často nedokážou vcítit do duše druhého a pochopit ji, ale skrz příběh nebo obraz je to pro ně snazší. Většina mých přátel mě naplno poznala až prostřednictvím mého psaní. Navíc jak správně píšeš, z asexuální pozice mnohdy víš o vztazích a sexu víc než ostatní, protože se na ně díváš z jedinečné perspektivy. Na světě je dost lidí, kteří tuhle jedinečnost umějí ocenit a váží si jí. Jde jen o to je najít
Jestli tě to utěší, s věkem se to zlepšuje, a s odchodem ze střední školy zvlášť. Ty máš aspoň výhodu, že už teď víš o existenci asexuality a nemusíš se dlouhé roky trápit tím, co to proboha může být, a možná si tak ušetříš spoustu zmatku, nenávisti k sobě a sebeklamu. Hlavně se nenech od svého okolí zadupávat do země! Důležité je mít aspoň pár přátel, kteří tě přijímají se vším všudy a nekritizují tě, ostatní lidi si můžou říkat, co chtějí – posměšky jsou jen důkaz jejich vlastní nezralosti a pubertální netolerance.
Ty love story, co si vymýšlíš, píšeš si je nebo kreslíš? Doufám, že jo. Protože to je nejlepší prostředek, jak ostatním lidem přiblížit svůj svět. Lidi se často nedokážou vcítit do duše druhého a pochopit ji, ale skrz příběh nebo obraz je to pro ně snazší. Většina mých přátel mě naplno poznala až prostřednictvím mého psaní. Navíc jak správně píšeš, z asexuální pozice mnohdy víš o vztazích a sexu víc než ostatní, protože se na ně díváš z jedinečné perspektivy. Na světě je dost lidí, kteří tuhle jedinečnost umějí ocenit a váží si jí. Jde jen o to je najít