Jít do vztahu s "normálním" člověkem nebo ne?

[Ne-diskusni-forum-la]

Katze a zkoušeli jste si s manželem o tom problému společně popovídat ? Mám na mysli hlavně to, jak vzájemně vnímáte a hlavně sami pro sebe vnitřně interpretujete chování a reakce toho druhého...Přece když je mezi lidmi vztah, komunikace - pokus o vyjasnění by se neměl zcela míjet účinkem. Tedy pokud jeden z dvojice není zrovna narcisticky a egocenticky orientovaný asociál s notnou dávkou emoční nestability a oploštěnosti....Psychicky vyrovnanému člověku obvykle záleží ve vztahu i na pocitech toho druhého. A to, že se jeden druhého i jen dotkne a onen druhý je hned vzrušený mi také nepřijde úplně běžné, to už by se mohlo jednat v tomto případě až o hypersexualitu. Vždyť když se partneři obejmou, tak přece toto gesto nemusí hned automaticky znamenat, že je to bezprostřední výzva k sexu...No nevím, ale snad je zřejmě jedinou cestou snaha o hledání partnera s daleko nižší potřebou sexu, mj.samozřejmě, než se tedy poplatně průzkumům udává, že je běžné, aby byl zřejmě jako my hyposexuální. A nebo tomu s větší potřebou tolerovat i nevěru, což tedy si osobně neumím z dlouhodobé perspektivy představit. Vztah postavený na lži...Ale nutit se do sexu a předstírat sexuální dračiči několikrát týdně, tak to jsi správně popsala, k čemu taková strategie vede - k pozdějším osobním psychickým problémům a pokud partner není úplný ignorant, stejně mu to neunikne. Ano, to je přesně ten důvod, proč jsem v několika vztazích nepokračovala, protože mi bylo jasné, že by to nemohlo z dlouhodobé perspektivy fungovat a já jsem nechtěla ublížit jemu, ale ani sobě....Jinak samozřejmě běžně sexuálně disponovaný zdravý muž sex potřebuje a myslím, že hyposexualita je daleko běžnějším jevem u žen. Jak je to u těch " normálních " nevím, pro mne je normální to, co cítím nebo necítím já. A jsem s tím stavem spokojená. Ano, měla jsem kdysi jednu spolubydlící na koleji, která když neměla delší dobu sex, dokázala být pěkně protivná a alespoň se o tom musela s někým bavit. Pro mne osobně sex zdaleka není důležitým, ale ani odporným aspektem vztahu a kdybych nechtěla jednou v budoucnu děti, ani bych na tom nějak neměla potřebu něco měnit. Nicméně, třeba budu za takových pět, deset let smýšlet jinak, co já vím....Například můj současný přítel, ač " asexuál ", také není zcela přesvědčený o tom, že sex nikdy....a navíc chce také rodinu. Takže, jestli nám to spolu skutečně vydrží, kvůli velké vzdálenosti to je s otazníkem, tak třeba v budoucnu přijdu s nějakým novějším poznatkem...