Film o životě bez sexu

[MadRat]

Ale o čem si povídají holky, když se sejdou na holčičím večírku? Často o klucích a o sexu. O čem si povídají chlapy, když jsou mezi svýma? Často o ženských.

To asi fakt záleží na tom, v jaké společnosti se pohybuješ. Mi to připadá, jako kdybys popisovala nějaké středoškolské "dámské jízdy", kde se puberťačky svěřují s prvními sexuálními zážitky a machrují před nezkušenými kámoškami. Ani na té střední to nebylo až tak horké. Nanejvýš tak někdo třeba řekl, že včera v noci už k tomu došlo, prostě z toho nedšení z nových zážitků. Ale že by se nějak rozebíraly detaily? Z celé třídy byla jenom jedna holka, která pořád mlela o sexu, střídala partnery, podváděla je a pak si stěžovala, že oni ji taky podvádí. A z té jsem měla spíš srandu.
Mnohem víc se kecalo o filmech, cestování, počítačových hrách, domácích mazlíčcích...o normálních věcech.
Taky je fakt, že o sexu lidi víc mluví, když jsou jenom s lidmi stejného pohlaví, takže co třeba trávit čas s kamarády i s kamarádkami?

Jinak jsem nikdy nechápala lidi, co mají potřebu mluvit o sexu a popisovat detaily. Příjde mi to neuctivé vůči partnerovi. Sex by měl být intimní věc, takže proč o tom pak někde kecat? To už si rovnou můžou všechny ty lidi pozvat do ložnice ať se na ně dívají nebo si to rovnou rozdat na stole...

A co se práce týče .. jsem umělec. Pracuji se svými emocemi. A sex těch emocí přináší hodně. Souvisí s ním láska, chtíč, živočišnost, tvořivá energie, .. který básník, spisovatel, malíř, sochař nečerpá ze sexu a z lásky?

Hodně jich čerpá ze spousty jiných věcí. Je škoda se omezovat jenom na jedno téma. Třeba pan spisovatel Tolkien se taky obešel bez popisování sexuálních scén. Bez lásky ne, ale k tomu sex vůbec není třeba zmiňovat.

Ale tímto vás nechci nakazit mým pocitem ztráty. Vím, že i když život začíná sexem, a hraje v něm velkou roli, život je pestřejší paleta. Jde to i bez něj .. akorát, jak? Pro mě je to nové. Nevím jak se překlenout přes ztrátu a těšit se z těch ostatních "barev". Vy, kdo sex neznáte, nechcete, nevnímáte, jak žijete? Jak se navzájem nacházíte? Co vás naplňuje? Co vás zbližuje? Jak projevujete náklonost? Jak si dáváte potěšení? Jak se uvolňujete? Jakou četbu máate? Na jaké filmy se díváte? Jak vnímate sexem posedlý svět kolem vás? Zraňuje vás jako mě? Cítíte se v něm jako vetřelci? Jako mimozemšťané? Anebo jako exklusivní elita?

Určitě jsi měla vždycky i jiné oblíbené činnosti než sex. Takže teď akorát na ně budeš mít víc času.
Asexuálové jsou co se týče zájmů úplně stejní jako sexuálové. Možná tak u těch filmů asi nebudou většinou vyhledávat dementní filmy o teenagerech, co se snaží přijít o panictví/panenství.
Že by mě sexem posedlý svět zraňoval... To už je moc silné slovo. Spíš to prostě nechápu. Je mi často líto sexuálů. Ze všech stran se na ně valí, co všechno musí umět v sexu (bez ohledu na to, jestli zrovna to se jim líbí), že ženy musí být sexy (ne krásné nebo milé, ale hlavně sexy), kdo souloží jenom po tmě je prudérní a měl bys tím něco dělat (bez ohledu na to, že mu to tak vyhovuje), holka co odmítá kouřit a polykat si nikdy nenajde manžela (to není nadsázka, ale reálný názor. A ne jen jedné osoby). Mohla bych takhle pokračovat do nekonečna... Myslím si, že sexuály dnešní svět zraňuje daleko víc než mě, protože já jsem proti tomu vlastně imunní.

Ani nechci děti - v tom to mám určitě jednodušší než asexuálové, kteří je chtějí. Vztah nepotřebuju. Nesnesu, aby byl na mě pořád někdo přilepený, dusil mě, a říkal tomu láska. Chtěla bych spíš hodně blízkého asexuálního kamaráda na společné koníčky a občasné tulení. Ale přežiju i bez toho, stejně jsem vždycky nějak počítala s tím, že budu sama, i když jsem ještě nevěděla, že jsem asexuálka. Navíc, zamysli se nad tím, čemu lidi říkají "být sám". Je to nesmysl. Tak možná na pustém ostrově může být člověk sám.