20. 12. 2011, 22:55:26
Děkuji za komentáře.
Ještě před nedávnem jsem se snažila svou asexualitu skrývat.Styděla jsem se za to.Styděla jsem se za to jaká jsem.
Když jsem se seznámila s bývalým přítelem bylo to jako ve snu.Milovala jsem ho,tak strašně moc.Ale moje nechuť k sexu spíš odpor nás rozdělil.Přišly krizový dny.Nemluvili jsme na sebe , on nechtěl pochopit,že to tak prostě cítím.Jednou večer přišel za mnou a chtěl si mě vzít násilím,nepodařilo se mu to.Odešel a nadával mi do všeho možného.
Pak přišel den,kdyz jsem se vším chtěla skončit nebylo to jen kvůli němu,ale spíš kvůli mně.Nedokázala jsem si udržet vztah atd.
Chtěla jsem si vzít prášky a bylo mi v tom zabráněno.Dodnes beru antidepresiva a snažím se být aspoň trochu normální.postupem času se začínám ptát sama sebe,proč jsem to vůbec chtěla udělat?..
Ale neodpovím si..Snažím se žít dál a být aspoň trochu normální.
Ještě před nedávnem jsem se snažila svou asexualitu skrývat.Styděla jsem se za to.Styděla jsem se za to jaká jsem.
Když jsem se seznámila s bývalým přítelem bylo to jako ve snu.Milovala jsem ho,tak strašně moc.Ale moje nechuť k sexu spíš odpor nás rozdělil.Přišly krizový dny.Nemluvili jsme na sebe , on nechtěl pochopit,že to tak prostě cítím.Jednou večer přišel za mnou a chtěl si mě vzít násilím,nepodařilo se mu to.Odešel a nadával mi do všeho možného.
Pak přišel den,kdyz jsem se vším chtěla skončit nebylo to jen kvůli němu,ale spíš kvůli mně.Nedokázala jsem si udržet vztah atd.
Chtěla jsem si vzít prášky a bylo mi v tom zabráněno.Dodnes beru antidepresiva a snažím se být aspoň trochu normální.postupem času se začínám ptát sama sebe,proč jsem to vůbec chtěla udělat?..
Ale neodpovím si..Snažím se žít dál a být aspoň trochu normální.