23. 09. 2011, 13:48:03
A já myslela, že jsem průhledná jak čiré sklo 
. Netajím se tím, že se snažím o sobě si ještě něco ujasnit a těmito otázkami a srovnáváním vašich reakcí s mými prožitky, pátrám, do jaké míry můžou být moje problémy způsobené psychický (otřesný prožitek menstruace) a do jaké fyzicky (přecitlivělost těla na okolí)...
Mimochodem, moje první setkání s menstruací (v „normálním termínu“) bylo pro mne dost otřesnou záležitostí, hlavně fyzicky - úporné křeče, nevolnost a s ní spojené projevy... Dost těžko jsem se srovnávala s tím, že to tak bude každý měsíc (a kdyby to, u mě co 2-3 týdny). První den jsem bývala prakticky nepoužitelná, učitelky mě posílávaly ze školy domů, když už nemohly vydržet pohled na můj zelený obličej (každou přestávku jsem musela trávit na záchodě). A do toho vás všichni utěšují, že se to po pubertě zlepší.... když byla dávno za mnou, tak že po porodu bude všechno v pohodě (marjápano, já si nedovedla přestavit, že při porodu budu absolvovat ještě větší bolesti – poz.: neomdlívám při říznutí do prstu ). Dnes už jsem mnohem víc v pohodě i v této oblasti, podařilo se mi uvolnit "permanentní křeč" břicha a taky mi hodně pomohlo užívání hořčíku (Pozn.: v 80. letech byly hormonální léky trochu někde jinde a stejně jsem v pozdějších letech zjistila, že je nemůžu používat - vyvolávaly mi migrény, i ty nejšetrnější)
O problémech s textilem jsem se už zmiňovala... a pokud nemusím, podprsenku taky nenosím (jen do zaměstnání a na některé sporty), naštěstí nejsem příliš vyvinutá ... mám pocit, že mě omezuje/svazuje...
. Netajím se tím, že se snažím o sobě si ještě něco ujasnit a těmito otázkami a srovnáváním vašich reakcí s mými prožitky, pátrám, do jaké míry můžou být moje problémy způsobené psychický (otřesný prožitek menstruace) a do jaké fyzicky (přecitlivělost těla na okolí)...Mimochodem, moje první setkání s menstruací (v „normálním termínu“) bylo pro mne dost otřesnou záležitostí, hlavně fyzicky - úporné křeče, nevolnost a s ní spojené projevy... Dost těžko jsem se srovnávala s tím, že to tak bude každý měsíc (a kdyby to, u mě co 2-3 týdny). První den jsem bývala prakticky nepoužitelná, učitelky mě posílávaly ze školy domů, když už nemohly vydržet pohled na můj zelený obličej (každou přestávku jsem musela trávit na záchodě). A do toho vás všichni utěšují, že se to po pubertě zlepší.... když byla dávno za mnou, tak že po porodu bude všechno v pohodě (marjápano, já si nedovedla přestavit, že při porodu budu absolvovat ještě větší bolesti – poz.: neomdlívám při říznutí do prstu
). Dnes už jsem mnohem víc v pohodě i v této oblasti, podařilo se mi uvolnit "permanentní křeč" břicha a taky mi hodně pomohlo užívání hořčíku (Pozn.: v 80. letech byly hormonální léky trochu někde jinde a stejně jsem v pozdějších letech zjistila, že je nemůžu používat - vyvolávaly mi migrény, i ty nejšetrnější)O problémech s textilem jsem se už zmiňovala... a pokud nemusím, podprsenku taky nenosím (jen do zaměstnání a na některé sporty), naštěstí nejsem příliš vyvinutá
... mám pocit, že mě omezuje/svazuje...