29. 08. 2011, 16:52:45
Ahoj,
tak jsem se rozhodla (po dlouhem vahani), ze sem take neco napisu. Je to mozna proto, ze mam posledni tri dny v sobe takovy zmatek, ze se potrebuji vypovidat.
Do urcite doby jsem si myslela, ze problem hledani partnera je u spis problemem nedostatku prilezitosti a nedostatku muzu, kteri by se mi libili, ale mozna bude neco asi nekde hloubeji, nekde, kam jsem to zasunula a nerada to vyndavam na svetlo.
Prozila jsem asi 2 dlouhodobejsi vztahy. Do te doby byl muj vztah k sexu nijaky. Vzdy po nejake dobe jsem sex s klukem zkusila, ale nic moc mi to nerikalo, a tak on uz se bud neozval nebo jsem se neozvala ja.
Pote jsem si nasla partnera - cizince, ktery sex moc k zivotu nepotreboval a pokud jsme ho praktikovali jednou za cas, bylo to docela uspokojive pro nas oba (z toho usuzuji, ze uplne asexualni nebudu). Nicmene jsem se domnivala, ze ho dostatecne nemiluji a nebyl to ani muj typ a tak presto, ze jsem si s nim rozumnela, jsme se rozesli. Dalsi pritel na sex byl, ale nastesti ho nevyzadoval tak casto, kdyz zjistil, ze ja na to nejsem.
Posledni dobou se znovu snazim navazat nejakou znamost jelikoz uz jsem asi 4 roky sama. Ovsem muzi, kteri potkavam, jsou vybaveni testosteronem asi tak 50x vic nez ja. Posledni ,,znamost,, po me chtela dokonce zucastnit se skupinoveho sexu. Cim vic si uvedomuji, ze sex neni pro me prioritou, tim casteji se setkavam s lidmi, kteri ho preferuji v hojne mire. A tim vic se citim divna. Mozna je to tou presexualizovanou dobou, ale nejak uz mam po krk klise - ,,mame radi sex,, , nekonecne rozhovory o tom, jak kdo vypada, omlazovaci prostredky, stari kanci temer pred hrobem s naditou penezenkou a mladou modelkou.
Problem je, ze bych chtela v budoucnu rodinu a deti. Chtela bych potkat nekoho, s kym si budu rozumet a kdo me bude mit rad. Kdo me bude respektovat a koho bych mohla respektovat ja. Ale uz mi je ze vseho trochu divne. Mam pocit, ze se sama v sobe nevyznam.
Poradte....
Dekuji za prispevky
Hanele
tak jsem se rozhodla (po dlouhem vahani), ze sem take neco napisu. Je to mozna proto, ze mam posledni tri dny v sobe takovy zmatek, ze se potrebuji vypovidat.
Do urcite doby jsem si myslela, ze problem hledani partnera je u spis problemem nedostatku prilezitosti a nedostatku muzu, kteri by se mi libili, ale mozna bude neco asi nekde hloubeji, nekde, kam jsem to zasunula a nerada to vyndavam na svetlo.
Prozila jsem asi 2 dlouhodobejsi vztahy. Do te doby byl muj vztah k sexu nijaky. Vzdy po nejake dobe jsem sex s klukem zkusila, ale nic moc mi to nerikalo, a tak on uz se bud neozval nebo jsem se neozvala ja.
Pote jsem si nasla partnera - cizince, ktery sex moc k zivotu nepotreboval a pokud jsme ho praktikovali jednou za cas, bylo to docela uspokojive pro nas oba (z toho usuzuji, ze uplne asexualni nebudu). Nicmene jsem se domnivala, ze ho dostatecne nemiluji a nebyl to ani muj typ a tak presto, ze jsem si s nim rozumnela, jsme se rozesli. Dalsi pritel na sex byl, ale nastesti ho nevyzadoval tak casto, kdyz zjistil, ze ja na to nejsem.
Posledni dobou se znovu snazim navazat nejakou znamost jelikoz uz jsem asi 4 roky sama. Ovsem muzi, kteri potkavam, jsou vybaveni testosteronem asi tak 50x vic nez ja. Posledni ,,znamost,, po me chtela dokonce zucastnit se skupinoveho sexu. Cim vic si uvedomuji, ze sex neni pro me prioritou, tim casteji se setkavam s lidmi, kteri ho preferuji v hojne mire. A tim vic se citim divna. Mozna je to tou presexualizovanou dobou, ale nejak uz mam po krk klise - ,,mame radi sex,, , nekonecne rozhovory o tom, jak kdo vypada, omlazovaci prostredky, stari kanci temer pred hrobem s naditou penezenkou a mladou modelkou.
Problem je, ze bych chtela v budoucnu rodinu a deti. Chtela bych potkat nekoho, s kym si budu rozumet a kdo me bude mit rad. Kdo me bude respektovat a koho bych mohla respektovat ja. Ale uz mi je ze vseho trochu divne. Mam pocit, ze se sama v sobe nevyznam.
Poradte....
Dekuji za prispevky
Hanele