Hlásím se..

[Art-diskusni-forum-hur]

Ale kdo je vlastně "normální? (vlastně můžu být ráda, že nežiji ve středověku to by mě za jinakost upálili na hranici a za totality zavřeli možná do blázince protože vybočuji z řady, protože individualismus nebyl na místě...) ale to jsem odbočila..

No, snad nemáš představu, že se dneska někomu jedná o něčí individualitu! Podle mě žijeme v pouhopouhým uniformovaným zoufaství s nádechem free, cool a samozřejmě happy! Naše doba je něco jako komerční výroba zmrzliny s příchutí jahody, kterou však jahoda provždy minula...

Neustále poslouchám řeči, taková hezká a nikoho nemá, ty nechceš mít děti, kdy si někoho najdeš a kolik ti vlastně už je...Oni jen nedokáží pochopit, že netoužím po dětech (zatím) ani po sexu, že chci někoho kdo mi bude oporou,kdo bude mít stejné zájmy, nebráním se mazlení, chci zkrátka s někým žít a nikoli jen přežívat - bez sexu a bez toho neustálého pocitu, že se budu děsit večera kdy na mě někdo bude lézt a dožadovat se sexu a když nevyhovím tak mě počastuje řečmi o tom jak jsem frigidní...Většina mých kamarádek už má rodinu a já jsem stále na svém místě, žádná změna, někdy je to z zbláznění...Nebaví mě povídat si o dětičkách, hodně cestuji a moc mě to baví, jen se tak nějak plácám životem sama..přesto každý den věřím, že to jednou skončí a budu šťastná..

Podle toho, co píšeš, tak v tom asi tak jasno nemáš, zvlášť, když štěstí teprve očekáváš! Možná právě proto ty otázky okolí a jejich hodnocení, možná jim to podvědomě dovoluješ a oni to vyciťují. Je to taková bezsmyslová komunikace. Což je v relaci dané věci přirozené. Až budeš mít dostatečně jasno o sobě samé, lidé se tě ptát nebudou a ty budeš mít ba naopak respekt.

Na jedné straně se k tomu člověk dopracovává na druhé straně je nezbytností se to rychle naučit!

V prvé řadě musíš věřit sama sobě!