Ťuk Ťuk, mohu vstoupit?

[Ne-diskusni-forum-la]

Ahoj "holky", snad nebude to poněkud neformální oslovení na závadu , já když čtu, co píšete, tak nabývám pocitu, že mohu být skutečně šťastná, že jsem donedávna proplouvala vztahy s muži víceméně netknutá. A to adolescenci mám již také nějaký ten pátek za sebou...tedy, když kompletním vztahem je myšlena i ta sexualita. Tady si právě myslím, že člověk by měl zůstat věrný zvláště sám sobě, nedat na poznámky, námitky okolí, že už je čas na "něco", když to tak necítí, nenechat se zmanipulovat. Stejně pak nebude šťastný, když jde do přímého sporu se směřováním svého já. Což ostatně zde svými zkušenostmi i potvrzujete....
U Tebe, Hanule, si myslím, že jsi určitě méně asexuální než já, jak to vše popisuješ, já bych třeba nebyla schopna sexu víceméně jen za účelem uspokojení partnera...i kdybych si to třeba racionálně zdůvodnila, ten blok by tam jednoduše stále byl, takže bych se takříkajíc nehnula z místa....Já třeba nejsem čistý asexuál, ale určitě mám k asexualitě blíže než k heterosexualitě, když se tedy tento pojem zúží na touhu po sexu s druhým pohlavím, žila jsem x let spokojeně bez sexu (nikoliv spokojeně bez lásky ) a vůbec mi to nevadilo, pak se jakési pocity dostavily se zamilovaností, láskou, ale že by nastal obrat o stoosmdesát stupňů, to určitě ne. Myslím si, že ty některé negativní zkušenosti ze vztahů s muži Tě určitě ovlivnily, nevím, já třeba hlavní problém vidím u Tebe v té volbě partnera....jestli Ty si nakonec nevybíráš podobné typy mužů....? Pak se třeba může i jevit, že všichni muži jsou takříkajíc "stejní", takže buďto mám pravdu já a nejsou anebo jsem v této věci stále ještě poněkud naivní, díky malým zkušenostem. Ale za zamyšlení to třeba stojí nebo ne?
Mně se líbí, jak to píše Arthur, když už sexualita, pustíme si ji do života, tak by měla vyrůstat z té duševní komplementarity obou partnerů, bez tohoto není divu, že se to byť jen trochu citlivému a vnímavému člověku nelíbí. Čili uvažovat tímto směrem....a teď je to ještě těžší, kde takového partnera sehnat, že...? No, chce to hlavně neztrácet tu naději a nespokojit se s kompromisem....stejně, jak je tu psáno, to v konečném výsledku nikam nevede. A má-li člověk toho pravého potkat, potká jej, toť zase přesvědčení mé. Tak Ti přeji, Hanule, aby jsi z této pro Tebe složité situace vybředla pro sebe přijatelně, aby se to vše nějak vyřešilo alespoň k relativní spokojenosti....nezoufej a měj naději a také oči otevřené , to je základ! Nic konkrétnějšího Ti asi poradit nedokážu....