31. 07. 2011, 07:57:21
To se stává často, že sexualita je ,,potlačená" traumatem nebo nemocí, logicky to není aktivita pro život důležitá, tedy pro přežití, a pokud organismus není OK, musí jí šetřit na podstatnější věci
Jako většina z ,,nás" mám taky radar na homosexuály, a můj bratr jím je Když jdeme po ulici a já třeba řeknu, jé to je sympatickej pěknej kluk, bratr odvětí, jo a je gay
Jinak psychicky jsem na tom již lépe, ale problémy s jídlem byly, když tělo začíná přitahovat druhé pohlaví a jeden na to vlastně není psychicky připravený, je to jako by tělo nekorespondovalo s duší, vevnitř je vlastně něco ,,dětinského", dětského a navenek fyzického, dospělého, říkající - jsem připravená..., občas, tedy často prý vysílám ,,lákací" signály, ale ono je pro chlapy snad lákací skoro všechno
Těch 40 kilo jsem měla ve 20 letech, takže jasné, že jsem se potácela v anorexii, ona ta potvora sice už nevyhrává, ale přesto v té hlavě stále sedí.
Jeden se musí hlavně srovnat sám se sebou...
Jako většina z ,,nás" mám taky radar na homosexuály, a můj bratr jím je Když jdeme po ulici a já třeba řeknu, jé to je sympatickej pěknej kluk, bratr odvětí, jo a je gay
Jinak psychicky jsem na tom již lépe, ale problémy s jídlem byly, když tělo začíná přitahovat druhé pohlaví a jeden na to vlastně není psychicky připravený, je to jako by tělo nekorespondovalo s duší, vevnitř je vlastně něco ,,dětinského", dětského a navenek fyzického, dospělého, říkající - jsem připravená..., občas, tedy často prý vysílám ,,lákací" signály, ale ono je pro chlapy snad lákací skoro všechno
Těch 40 kilo jsem měla ve 20 letech, takže jasné, že jsem se potácela v anorexii, ona ta potvora sice už nevyhrává, ale přesto v té hlavě stále sedí.
Jeden se musí hlavně srovnat sám se sebou...