Sexuální anorexie

[Ne-diskusni-forum-la]

S tímto se dá vcelku souhlasit, akorát jde zde o to, jak vlastně vnímáme ono "já". Pokud jej vnímáme víceméně povrchově v kontextu tohoto jediného života, osobnosti, kterou právě jsme, pak tam skutečně mnoho návaznosti není...ale pokud jej pojímáme v rovině hlubší, spíše jako onen prazáklad, naši původní prapodstatu nebo hybatele na kterém posléze vyrůstají ty jednotlivé životní projevy..., pak tam jisté vědomí současné spoluzodpovědnosti a souvstažnosti na vše býti musí...

Vidíš, přestože s Tebou souhlasím, nemyslím si, že by člověk MUSEL mít pocit souvztažnosti, spoluodpovědnosti.
To by nastalo, kdyby si s sebou nesl paměť toho, co v minulosti prožil.
Moje já, jak sama sebe vidím, není právě onen prazáklad, ale celý člověk, kompletně i se svou tělesnou schránkou, se svojí pamětí atd. Putování nějakého prazákladu z mého pohledu nemá pro mě význam, když si nepamatuji své minulé životy. Nezajímá mě, co jsem byla v minulosti a nezajímá mě ani, čím budu v budoucnu. Tento postoj ještě nezakládá bezcharakternost v přítomném životě.

Je to totiž, jako dívat se na sebe především jako na nějaký materiál, živnou půdu, a to je pro individualizovaného jedince nemožné.

Souhlasím s tím, co píšeš, já jsem přesvědčena, že vlastně ve své podstatě mluvíme obě o tomtéž, akorát já asi více v té rozšiřující konotaci, tím ovšem zajisté neneguji nějaký aspekt já, ten platí tak jako tak.

Jinak k té asexualitě ještě, objevila jsem diskuzní fórum, kde ji řešili z duchovního hlediska, dotaz asexuální tazatelky, sice tam také nedospěli k nějakému "konečnému řešení", ale jsou to zajímavé náhledy, dle mne...čili kdo umíte anglicky, mrkněte...

http://www.hindudharmaforums.com/showthread.php?t=6863