15. 03. 2011, 10:46:44
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 15. 03. 2011, 13:03:18 uživatelem Art-diskusni-forum-hur.)
(13. 03. 2011, 01:30:37)Andronika Napsal(a): Ja som tiež veľmi náročná a tiež by som pre iných nespĺňala tie ich kritériá, tým som si istá, takže nie som v práve, ale čo už, iná zrejme nebudem.
Když se člověk kolem sebe podívá, spíš to působí, že nikdo kritérií moc nemá, ačkoli má dojednoho skoro každý pocit, že kritéria, podle nichž se řídil, nejen tedy měl, ale byla dokonce i vysoká.
Halbich: Vcelku pěkné, ale já říkám: Pryč s osudem a přijdoucími důvěrníky a neplacenými psychology. Většinou je to jen hra, které říkám tříska a trám v oku. (v korelaci s lidskostí to tak vždy bude, ať si budeme namlouvat cokoli!!!) Je dobré někoho přínosného potkat, ale povětšinou se nejedná o nic jinýho než o skrytě uplatňováné primitivní potřebě a pocitu nadřazenosti (čistě subjektivní vzhledem ke skutečné Nekonečnosti a vzhledem i k lidem) našich osudem vlezlých "přátel".
Ty jsi někoho takového, Halbichu, potkal, nebo seš sám tím "důvěrníkem"? Nebo když si jednou takového "důvěrníka" třeba potkal, jak to bývá, tak už ses i ty povýšil na "důvěrníka"? A propos, kdo sami jsme, že máme takovou nebetyčnou představu o vlastní i cizí důležitosti?
"Hlupáci! Vykleštěná dobytčata! Vy všichni, historici, logikové, kritici i vzdělanci, vy všichni jste jako červi na mrtvole a ze života jakživi nic nepochopíte." [Antoine de Saint-Exupéry]