Arthur

[Ne-diskusni-forum-la]

Ahoj, nevím, jestli sem patřím. Zjistíme... Jsem heterosexuál a na asexualitu jako orientaci moc teda nevěřím. Podle mýho je rozdíl mezi sexem a milováním. Když se nemohu milovat nebo nemohu někoho milovat (obrazně řečeno), považuju se jasně za asexuála, protože mi chybí ta druhá polovička, ne sex! Podle mýho je asexualita moderní blábol. Ale třeba je tomu jinak, ještě to tu nemám dostatečně pročtený, možná změním názor.
Při milování necítím žádné trauma ani při představě milování. Je to pro mě o splynutí, kde nesmí hrát roli ego. Taková meditation spíš! Asi záleží, jestli se chceme milovat s milovaným, nebo jestli chceme jen sex. Ten se mi příčí. Ale jen na tom se označit za asexuála mi přijde vachrlatý! Přijde mi to, jakobyste tu spíš byli societa sexuálního antikonzumismu. Což je zase sympatické, jen aby se za tím neskrývaly jiný problémy...

Arthure, jenom mne tak napadlo, ono to zní krásně, ze strany mužů, rozdíl mezi sexem a milováním, jenže třeba moje zkušenost je taková, že oni toho muži i ženy, samozřejmě, ale teď se bavím o mužích, naplácají, ovšem nikoliv slova, ale skutek je rozhodující. To je samá láska a cvrlikání , ale jak dojde na nesoulad v sexu, ihned je problém, většinou. Když říkáš, že potřebuješ milovat a ne jen prostý sex, tak co ten pojem dle Tebe obnáší? Dovedl bys stále milovat i člověka, který by nechtěl nebo nemohl tuto fyzickou potřebu opětovat? Jestli ne, tak promiň, po tom je v tom stejně stále kus egoismu, ať už je ten sex s láskou nebo bez ní. Vyjde skoro nastejno. To víš, tady lidé mají své zkušenosti a rozhodně nikdo z nás nemá patent na rozum, na to je třeba nezapomínat.