12. 09. 2008, 03:05:36
Ahoj Dafne, také Tě zde vítám. Myslím si, že je skoro pro každého člověka někdy těžké, bolestné i významným zdrojem úzkosti z odmítnutí procházet životem s povědomím o jakési vlastní odlišnosti od většinového, ( tudíž dle dnešních definic normálního chování a jednání ), ale ještě o něco obtížnější je pak opravdové vnitřní sžití s touto odlišností, její plné uvědomění. Povede-li se nám to, pak je to teprve odrazový můstek k dalšímu. Mohu si zde např. položit otázku, mohu tento svůj poznaný stav změnit, či nikoliv ? Pak v podstatě po promyšlení daných skutečností vyvstávají dvě možnosti a to buď nastoupení procesu vedoucího ke změně stavu nebo naopak k vyrovnání se s ním a k jeho akceptaci. Někdy máme to štěstí, že nám v tomto procesu sebepoznávání pomůže okolí, jindy po této cestě musíme kráčet zdánlivě osamoceně ( toto fórum je ale důkazem, že to osamocení je opravdu jen zdánlivé ), ať tak či onak, vždy se však vyplatí být v náhledu na sebe sama poctivým, chceme-li se alespoň pokusit dojít k onomu blikajícímu světélku v dálce, které nám připomíná, že cíl naší cesty není nikterak nerealisticky vzdálený. Není to cesta nikterak jednoduchá a bez překážek, neboť vyžaduje osobní odvahu a odhodlání, kterého jsou schopni jen skutečně silní a stateční lidé. A jak tak vidím, tak tohle fórum je jich plné....
Nic tak neodhaluje charakter lidí jako to, čemu se vysmívají. (Johann Wolfgang Goethe)
Láska je něco prostého, a proto nikdo z nás nebude moci říci, že to nevěděl.(Iveta Hudáková)
Láska je něco prostého, a proto nikdo z nás nebude moci říci, že to nevěděl.(Iveta Hudáková)