Román pro ... zkrachovalce!

[Ne-diskusni-forum-la]

Pak je určitě potřeba s tou sexuální energií pracovat, převést ji jinam, k jinému objektu. Využít ji třeba v nějaké kreativní činnosti nebo já nevím, těch možností je určitě povícero. Neříkám, že je to lehké pro běžně sexuálně zaměřeného člověka, já jím sama nejsem, takže tuto zkušenost nemám, ale věřím, že to lze. Třeba v těch některých východních filozofiích (indických aj.) existují přímo návody, jak s tímto pracovat. Souhlasím, pouze potlačit, nechat ladem, takříkajíc, to může být cesta i k nejrůznějším úchylkám, takto tedy raději ne.....Samozřejmě, když se partnersky sejdou dva lidé, kteří si v sexualitě "sednou", ať již v její negaci nebo akceptaci, tak je to fajn, ale život je málokdy takto "růžový" a jsem přesvědčena, že vždy zde jsou další možnosti, které stojí alespoň za zvážení než to vše hnát rovnou ke krachu....to je možná škoda. Podle mého soudu, možný úspěch či neúspěch takového oboustranného snažení ve smyslu vzájemné "dohody" v té věci nestojí ani tolik na sexualitě či asexualitě každého z nich, ale zejména na vnitřním vědomí každého z nich, tedy na tom, jak vnímají a přistupují k životu. Je-li shoda v tomto, půl boje je již vyhráno, dle mého názoru.
P.S. Jinak jsem pro to, když už si asexuální člověk zvolí soužití s člověkem sexuálním, že by se měl snažit alespoň občas vyjít mu v sexualitě vstříc, stejně jako sexuální partner by měl umět přijmout určité omezení v dané věci.