Trpět či přiznat?

[mušelín]

CHFM:
Já to znám jinak: "Stačí kapka a seš taťka."

[Ne-diskusni-forum-la]

Já to znám takto: Stačí jedna kapka a je z tebe matka.

[ChildF-diskusni-forum-reeMan]

Ale s ohledem na rýmový aparát je nejvhodnější: kapka-ťapká
Rýmově správné je i:
Stačí kapka a jsi trapka.

[athe-diskusni-forum-naAK]

Děkuji moc všem za příspěvky.Nakonec jsem se rozhodla,že to zatím manželovi neřeknu. Počkám jak to půjde s tím plánovaným těhotenstvím. Kdyby na mě manžel tlačil a chtěl vědět,proč to všechno,tak bych mu to asi řekla,ale on žádné velké tlaky zatím nedělá,tak mu nechci brát poslední naději. Možná riskuji,že pak zůstanu s dítětem sama,ale pokud to tak má dopadnout,tak to tak bude. Myslím,že pokud mě bude milovat a bude svůj chtíč ovládat jako doposud,může nám to spolu vydržet. Já se občas překonám a k tomu zubaři si dojdu. Pokud by mě však podvedl a já bych to zjistila, nebyla by šance pokračovat v našem vztahu dál. Nevěru bych nikdy neodpustila a tím jsem jistá. Pro někoho to může znít sobecky,jako že já mu nedám,on půjde jinam a já mu to neopustím,ale věrnost je pro mě nadevše. O tomto jsme s manželem mluvili a vím,že to cítí stejně.Vzhledem k mé asexualitě nevěra z mé strany nepřipadá v úvahu,ale to on neví. Kdybych ho tak nemilovala a on nemiloval mě, nedělali bychom takové ústupky.Život bez něj si nedokážu představit a vím,že nejde jen o zvyk,ale hlavně o lásku. Kdybych mohla mít jedno jediné přání,chtěla bych, abych byla normální a nemusel ztratit tak báječného chlapa jen kvůli tomu,že mu nedám to,co většina lidí považuje za zcela normální.

[Mor-diskusni-forum-wen]

Zvolila jsi variantu, která Ti v tomto okamžiku připadá nejlepší.... V každém případě Ti přeju hodně štěstí a sil.

[Aline-diskusni-forum-Daryen]

Tak ať to vyjde co nejlíp!

[Art-diskusni-forum-hur]

Děkuji moc všem za příspěvky.Nakonec jsem se rozhodla,že to zatím manželovi neřeknu. Počkám jak to půjde s tím plánovaným těhotenstvím. Kdyby na mě manžel tlačil a chtěl vědět,proč to všechno,tak bych mu to asi řekla,ale on žádné velké tlaky zatím nedělá,tak mu nechci brát poslední naději. Možná riskuji,že pak zůstanu s dítětem sama,ale pokud to tak má dopadnout,tak to tak bude. Myslím,že pokud mě bude milovat a bude svůj chtíč ovládat jako doposud,může nám to spolu vydržet. Já se občas překonám a k tomu zubaři si dojdu. Pokud by mě však podvedl a já bych to zjistila, nebyla by šance pokračovat v našem vztahu dál. Nevěru bych nikdy neodpustila a tím jsem jistá. Pro někoho to může znít sobecky,jako že já mu nedám,on půjde jinam a já mu to neopustím,ale věrnost je pro mě nadevše. O tomto jsme s manželem mluvili a vím,že to cítí stejně.Vzhledem k mé asexualitě nevěra z mé strany nepřipadá v úvahu,ale to on neví. Kdybych ho tak nemilovala a on nemiloval mě, nedělali bychom takové ústupky.Život bez něj si nedokážu představit a vím,že nejde jen o zvyk,ale hlavně o lásku. Kdybych mohla mít jedno jediné přání,chtěla bych, abych byla normální a nemusel ztratit tak báječného chlapa jen kvůli tomu,že mu nedám to,co většina lidí považuje za zcela normální.

Když to nevyjde, tak chlap prostě utře. Ty budeš mít dítě, on se může jít klouzat. A co kdyby vaše dítě měl mít nakonec v péči on, myslím, že bys přistupovala k věci (ke vztahu) trochu jinak...

[MadRat]

Děkuji moc všem za příspěvky.Nakonec jsem se rozhodla,že to zatím manželovi neřeknu. Počkám jak to půjde s tím plánovaným těhotenstvím. Kdyby na mě manžel tlačil a chtěl vědět,proč to všechno,tak bych mu to asi řekla,ale on žádné velké tlaky zatím nedělá,tak mu nechci brát poslední naději. Možná riskuji,že pak zůstanu s dítětem sama,ale pokud to tak má dopadnout,tak to tak bude. Myslím,že pokud mě bude milovat a bude svůj chtíč ovládat jako doposud,může nám to spolu vydržet. Já se občas překonám a k tomu zubaři si dojdu. Pokud by mě však podvedl a já bych to zjistila, nebyla by šance pokračovat v našem vztahu dál. Nevěru bych nikdy neodpustila a tím jsem jistá. Pro někoho to může znít sobecky,jako že já mu nedám,on půjde jinam a já mu to neopustím,ale věrnost je pro mě nadevše. O tomto jsme s manželem mluvili a vím,že to cítí stejně.Vzhledem k mé asexualitě nevěra z mé strany nepřipadá v úvahu,ale to on neví. Kdybych ho tak nemilovala a on nemiloval mě, nedělali bychom takové ústupky.Život bez něj si nedokážu představit a vím,že nejde jen o zvyk,ale hlavně o lásku. Kdybych mohla mít jedno jediné přání,chtěla bych, abych byla normální a nemusel ztratit tak báječného chlapa jen kvůli tomu,že mu nedám to,co většina lidí považuje za zcela normální.

Když to nevyjde, tak chlap prostě utře. Ty budeš mít dítě, on se může jít klouzat. A co kdyby vaše dítě měl mít nakonec v péči on, myslím, že bys přistupovala k věci (ke vztahu) trochu jinak...

Vyjímečně musím souhlasit s Arthurem.

Atheno, máš to hodně těžké - v podstatě neexistuje žádné vyloženě dobré řešení tvého problému, jenom menší nebo větší zlo.
Možná by bylo dobré, kdybys přehodnotila svůj pohled na nevěru a nějaký jednorázový úlet bys manželovi dokázala odpustit. Když jsem ještě nevěděla, že jsem asexuálka, tak jsem nevěru strašně odsuzovala právě proto, že jsem neměla potřebu mít s někým sex a už jen z toho důvodu bych nedokázala podvést. Jenže je snadné nepodvádět, když tě k tomu nic nenutí...
Až když jsem pochopila, že jsem asexuálka, začala jsem jakoby zkoumat sexuály a došlo mi, jak moc se od nich liším.
A myslím si, že bys měla manželovi říct o své asexualitě, protože když mu to neřekneš, může si udělat vlastní závěry jako že ho nemiluješ, že se ti nelíbí apod. a proto je ten sex takový divný a jenom občas...a podle mě tím víc hrozí, že si najde jinou ženu.

[Art-diskusni-forum-hur]

Vyjímečně musím souhlasit s Arthurem.

Těší mne, že se mnou, byť výjimečně, souhlasíš, avšak ona nevěra mnohdy nezůstává jen na té fyzické bázi, ale mnohdy i citové. Osobně bych tuto cestu nepreferoval. I proto, že sexuální styk by měl být o něčem jiném, než o ukojení fyzična... a to se promítá vůbec do celkové empatie člověka k člověku.

[athe-diskusni-forum-naAK]

Ahoj,tak se skoro po 8 letech hlásím.Mame 6 leteho syna a bydlime v domku za Prahou.Intenzita sexu se snižuje,aktualne tak 1x do roka. Manzela nekdy miluji,někdy nenávidím,ale nevim,jestli bychom spolu jeste byli,kdybychom neměli spolu dite.Bylo par okamžiků,kdy jsem si po hadce rekla,ze nebýt syna,uz bych s nim nebyla.Svym způsobem ho urcite miluji a porad mi prijde atraktivní.Nekdy umí byt pěkný sobec,coz je v nasem případě vzhledem k me sobeckosti se sexem,dost nepodstatné.Je dobry otec,typicky rozmazlovač.Kvuli vychove se běžně hádáme, manzel je v tomto směru velmi nedurazny.Nicmene skoro vsechny detske doktory (a to ze jich bylo...) dává sám a syn je pro nej vše.Bohuzel pro nej,diky tomu, ze uz od seznameni v roce 2003 spolu pracujeme v jedne vetsi firme,nema možnost si najit bokovku.On rika ze ma levacku...tak to asi řeší a jsem si jista,ze me nepodvadi.Na pivo chodi výjimečně a kdyz tak se mnou.Jako konicek ma zahradu,tam to podle me dost ventiluje.Parkrat jsme o tom spolu mluvili,ze nemam rada sex a ze on za to nemuze.Uz se s tim asi smířil,obcas prudi a někdy říká,ze se to ve me probudi.Nicmene jsem přesvědčená, ze jednou bude mit příležitost si "pořádně užít" a podvede me.Jelikoz jsme spolu 16 let,což v nasem pripade znamena telepaticke schonosti,neverim,ze bych to nepoznala a jak bych se zachovala nevim.Vzdycky jsem verila a kazala absolutni vernost,ale můžu ja vůbec neco takoveho chtit?