můj psychologický výzkum + něco o mě - Verze k tisku +- Asexual.cz (https://www.asexual.cz/forum) +-- Fórum: Úvod (https://www.asexual.cz/forum/forum-3.html) +--- Fórum: Uvítací koutek (https://www.asexual.cz/forum/forum-5.html) +--- Téma: můj psychologický výzkum + něco o mě (/thread-3572.html) Stran:
1
2
|
můj psychologický výzkum + něco o mě - Iva-diskusni-forum-na69 - 09. 08. 2022 Ahoj, je mi 53, jsem matkou asexuální aromantické dcery. Krizi středního věku si řeším kompletní změnou profese. Jsem vystudovaná stavební inženýrka, která se celý život věnovala velkoobchodu. V 50 letech jsem začala studovat psychologii na univerzitě a v šedesáti si chci otevřít vlastní ambulanci klinické psychologie. Právě končím bakalářské studium a téma mé závěrečné práce je "utváření romantických vztahů v kontextu asexuality". V této práci se chci zaměřit na osobnostní rozdíly (z pohledu Big5) mezi romantickými a aromantickými asexuály. Zajímalo by mě, jestli byste se měli zájem zapojit do výzkumu. Pokud ano, dozvíte se něco o sobě - o své osobnosti (výsledky vašeho testu vám mohu přeposlat pokud budete chtít). Dále mám k dispozici dotazník, který určuje míru asexuality. Vzhledem k tomu, že studuji množství materiálů týkající se asexuality, tak bych vám mohla doporučit zajímavé knihy a výzkumné studie (v angličtině), popřípadě bych mohla odpovídat na vaše otázky. Vzhledem k tomu, že asexualitu chci zkoumat i po ukončení univerzity a pravděpodobně se jí budu věnovat i v doktorandském studiu, budu tu na fóru přítomná dlouhodobě a ráda vám budu nápomocná. Pokud byste mi chtěli pomoct a vyplnit osobnostní dotazník, tak mi prosím napište zprávu. Výzkum proběhne na podzim. Děkuji! RE: můj psychologický výzkum + něco o mě - Jul-diskusni-forum-iana - 10. 08. 2022 To zní jako zajímavý výzkum. Držím palce. RE: můj psychologický výzkum + něco o mě - ad-diskusni-forum-evr - 10. 08. 2022 Brrrr... Za mě absolutně ne. Považuji se za normálního člověka, a ne za objekt ke zkoumání. A docela mi vadí, pokud se z nějakého důvodu, zde pravděpodobně osobních kvůli vztahům v rodině, dělá jakýsi problém, který má někdo zkoumat. Asexualita se tímto degraduje na cosi ,,divného." Ale proti gustu... pokud to někdo vidí jinak, a jsou lidé co milují škatulky a dotazníky a snad si tím nahrazují jakousi pozornost která se jim v životě nedostává, tak ať tedy slouží za zkoumaný materiál, jehož cílem je... ééééé? RE: můj psychologický výzkum + něco o mě - Jul-diskusni-forum-iana - 10. 08. 2022 Zkoumají se přece i běžné a "pozitivní" věci, třeba altruismus, spolupráce v kolektivu nebo (mimo obor psychologie) dejme tomu kapustňáci. Předmětem výzkumu může být cokoliv a často platí, že nám znalosti pomůžou danou věc pochopit a upravit podle toho svoje chování. Já třeba mám víc pochopení pro hmyz, který v noci létá do plamene, od doby, kdy chápu jeho vidění a orientaci, a snažím se ho před tím chránit.
RE: můj psychologický výzkum + něco o mě - ad-diskusni-forum-evr - 11. 08. 2022 To Juliana No, možná v bazénu mohu kapustňáka připomínat, ale myslím si, že je rozdíl zkoumat chování zvířat či hmyzu, nebo snad i nějakých skupin, a asexuálů. Nepovažuji se za nikterak odlišnou bytost od běžné populace, a vadí mi když někdo má , většinou z nějakého sobeckého důvodu , tu potřebu nás asexuály zkoumat a tím nám tu odlišnost uměle přisuzovat a vnucovat. Ostatně, co už jsem tu těch ,,výzkumníků" zažil... Většinou to byly studentky tzv. sociálního inžinýrství, které objevili asexualitu jako zdánlivě neokoukané téma, a hodlaly zde provádět svůj ,,výzkum" pro pofidérní a pro svět a společnost zbytečné, bakalářky. Vždy se tady, na těchto stránkách, snaží z lidi tahat rozumy , vytěží a zneužijí vše co jim zdejší komunita nabídne, a nikdy to asexuálům k žádnému užitku není. Jen je nějaká polointeligentka vykreslí ve své bakalářské práci jako jakousi zvláštnost a odchylku. Takže opět, pokud se tak někdo chce cítit, a má potřebu se nechat zkoumat, je to jeho věc. Já osobně se nepovažuji za nikoho zvláštního a odlišného, a vadí mi, když se mě, potažmo nás, takhle někdo snaží vykreslovat, jen aby pro sebe něco získal... A ohledně tvé ochrany hmyzu před plameny, tak to trochu chápu, i když tedy nevím proč ty svíčky, lampy a táboráky zapaluješ... Já mám takový ochranitelský komplex k vosám... zrovna nedávno jsem musel vosu zachraňovat před hysterickou a vyděšenou paní u stánku s ovocem. I venku na terase, když jím , v restauracích, ukazuju lidem jak je zbytečné je honit, mávat rukama, plašit je... Navíc je to opravdu užitečný tvor, a loví mouchy které naopak nesnáším. RE: můj psychologický výzkum + něco o mě - Iva-diskusni-forum-na69 - 12. 08. 2022 (11. 08. 2022, 07:10:42)adevr Napsal(a): To Juliana Psychologie je většinově považovaná za vědu. Předmětem jejího zkoumání je chování a prožívání lidí. Základním principem je nikomu neublížit. Každý velký psycholog musel nějak začínat, v posledních desetiletích jsou to právě bakalářky, jako prvotní pokusy o vědeckou práci. Chápu, že slovo výzkum může někomu primárně evokovat pokusy na zvířatech, ale v akademické obci se běžně používá, v každém případě děkuji za upozornění, pro příště budu opatrnější ve volbě slov, abych se nikoho nedotkla. V mém úvodním textu jsem zmínila, že má dcera je asexuálka, to ale neznamená, že tu z vás chci tahat rozumy, abych ji pochopila. Napsala jsem to proto, že vím jak těžko se hledala a touto informací jsem chtěla dát najevo, že mám osobní zkušenosti s asexualitou a jistý vhled, který není zprostředkovaný jen čtením výzkumných studií. Ujišťuji vás, že mým cílem není z nikoho "tahat rozumy", zájemcům rozešlu osobnostní dotazník BIG5 a dotazník měřící míru asexuality, je jen na vás, jestli se rozhodnete ho vyplnit. Na oplátku mi můžete klást otázky a já vám velmi ráda budu odpovídat, pokud budu vědět. Přečetla jsem už desítky studií a další desítky mě ještě čekají. Dále vás mohu ujistit, že v mém věku (53 let) se nejedná o jakési pobláznění atraktivním tématem, které skončí bakalářkou založenou v univerzitní knihovně. Mám jasně stanovené cíle (Bc, Mgr, PhD, atestace z klinické psychologie - do mé šedesátky), ve škole patřím k nejlepším studentům, minulý rok jsem skončila se samými áčkami, jsem studentský ročníkový zástupce, zůčastňuji se i přednášek mimo můj studijní program a mé IQ je 134, což je vzhledem k věku celkem fajn (to na margo toho polovzdělance ) a evidentně jsem i trochu vztahovačná RE: můj psychologický výzkum + něco o mě - ad-diskusni-forum-evr - 12. 08. 2022 To ivana69 V pohodě, já napsal jen svůj názor na podobné výzkumy , s ohledem na to, ze nejste ani první a asi ani poslední, kdo zde hledá tzv. ovečky. Zároveň jsem připojil dovětek, že je to každého věc, a pokud někdo má tu potřebu být zkoumán, tak nešť. A nenapsal jsem nic o polovzdělancích, ale o polointeligentech. Za ty považuji zejména lidi, co studují sociální obory, jen proto že nejsou tolik náročné jako obory technické, jen kvůli titulu, a snažšímu uplatnění v budoucí práci, která je pro společnost pak zcela zbytečná. Končí jako pijavice v přebujelé byrokracii nebo v parazitických neziskových organizacích. Proplouvají velmi nízko nastaveným školním systémem mnohdy soukromých škol, za pomoci peněz rodičů, a udržují se ve ,,vzdělávacím" systému, díky opisování, Ctrl C+ Ctrl V, a tolerancí k podvádění, která na těch školách vždy v nějaké míře existuje. Mnoho z nich postrádá všeobecné znalosti, a pokud mají napsat delší text bez korekce počítače, vymlouvají se na dyslexii, protože se jejich psané výtvory hemží hrubými chybami. A kniha je pro ně sprosté slovo. Tak tyhle ostudy, jsem myslel tou polointeligencí. Takže tolik o tom co si myslím. Je to pouze můj názor. A zároveň nikomu nebráním se účastnit výzkumu, pokud má ten pocit a potřebu. Někteří lidé se ,holt, hledají třeba i po padesátce... Osobně se však považuji za obyčejného člověka, a nemyslím si že by mne má asexualita měla stavět někam mimo a dělat ze mne objekt, či zrůdičku ke zkoumání. ........................................................................ Přemýšlel jsem na tím polovzdělancem, kterého jste zmínila, jak bych ho definoval, a pak jsem si vzpomněl že asi i takové znám. Mám dva kamarády, oba ve svém oboru úspěšné, jeden je inženýr ekonomie, druhý vytváří počítačové programy, a ani jeden se příliš nevyzná v literatuře, nebo v dějepisu. Když řeknu, že jsou v těchto oblastech tak na úrovni sedmého ročníku ZŠ, tak ,snad, i trochu přeháním. No, na střední, to co je nezajímalo vždycky nějak tzv. ,,ošulili" a na vysoké už to ke svým oborům nepotřebovali. Nic ve zlém, to opravdu nejsou polointeligenti, jen studuji to co je zajímá. Ani já nezvládám plno oborů. Ale jde o to, že by se mělo dbát na úroveň nutných všeobecných znalostí, a tady selhávají střední školy. I když... vím od knihovnic, že studentky pedagogiky hledají výtahy z knih, které by měly, v rámci studia, přečíst. A to budou jednou ,učitelky". Spíš lenošky a podvodnice. A pak se divme... Ale to jen tak mimo, pod čarou, úvaha v rámci prokrastinace . RE: můj psychologický výzkum + něco o mě - Jul-diskusni-forum-iana - 13. 08. 2022 Adevr: Kapustňák mě pobavil. Co se týče ohně, já samozřejmě nejsem ten, kdo ho zapaluje. Za vosy chválím, ano, jsou to docela nepochopená stvoření. Každopádně člověk je jedno ze zvířat (jak říkává prof. Stanislav Komárek: rozdělovat živočichy na člověka vs. zvířata je jako rozdělovat artefakty na lampy vs. věci) a na jeho zkoumání prostě nevidím nic špatného ani stigmatizujícího. Výzkum řekněme slepého střeva také z jeho vlastníků nedělá zrůdičky, mám pocit.
Ivana69: Jestli je základním principem psychologie nikomu neublížit, kam tedy zařadit experimenty Harryho Harlowa? Jasně, Harlow byl vyšinutá lidská troska, která si svými pokusy realizovala osobní úchylné pudy, ale psychologie mu pro ně pořád poskytla vědecký rámec a ospravedlnění. Osobně nevím o žádném drastičtějším (a odpornějším) pokusu, než je právě tento psychologický, a to se o dějiny vědy zajímám dlouho.
RE: můj psychologický výzkum + něco o mě - Iva-diskusni-forum-na69 - 13. 08. 2022 (12. 08. 2022, 11:11:16)adevr Napsal(a): To ivana69 Úplně vám rozumím, i mezi studenty psychologie je běžné opisování a podvádění, což je děsivé, když si uvědomíme, že je to medicínský obor. Když se podíváte do mého profilu, tak tam najdete, že mě inspirovala kniha Richarda Feynmana You are surelly joking Mr. Feynman. Feynman, díky své zvídavosti a hravému přístupu k životu je můj velký vzor. Mám ráda i historii, právě čtu Snyderovu Cestu do neslobody. Ohledně těch pokusných králíků, přiznám se, že mě vůbec nenapadlo (což by mělo, jako budoucího psychologa), že to někdo takhle pojme. Asi z vás mluví minulé zkušenosti, ale já asexualitu beru jako přirozený jev, který se v přírodě vyskytuje a snažím se ho jen lépe pochopit a popsat a věřím, že to pomůže i samotným asexuálům. Myslím, že v tomto případě projektujete své myšlenky na mě (omlouvám se, že jsem na vás použila Freuda ) RE: můj psychologický výzkum + něco o mě - Iva-diskusni-forum-na69 - 13. 08. 2022 (13. 08. 2022, 00:59:03)Juliana Napsal(a): Bohužel podobné experimenty, které dělal Harlow se dělaly i na dětech. Asi nejdrastičtější byl behaviorista Watson, notoricky známý je jeho experiment s malým Albertem. Naštěstí dnes by něco takového nebylo možné, etické komise na univerzitách jsou velmi striktní. |