+- Asexual.cz (https://www.asexual.cz/forum)
+-- Fórum: Úvod (https://www.asexual.cz/forum/forum-3.html)
+--- Fórum: Uvítací koutek (https://www.asexual.cz/forum/forum-5.html)
+--- Téma: A je tu další... :) (/thread-1671.html)
A je tu další... :) - Jan-diskusni-forum-ina - 29. 09. 2010
Zdravím všechny. Je to opravdu zvláštní pocit, když se někdo tolik let trápí a najednou zjistí, že v tom není sám, že více lidí zažívá stejné pocity, myšlenky a pokládá si nejspíš i stejné otázky...
Je mi 24 a zřejmě jsem se konečně "našla" na těchto stránkách. Asi budu trochu vyjímka, jsem totiž vdaná... Ano, mám milujícího manžela, který je heterosexuál a vzal si mě i s mým problémem. Nikdy mu nemohu dostatečně poděkovat za vše, co pro mě udělal a za to, že se mnou vlastně ještě je. Uvědomuji si, že ho vlastně trápím, díky tomu, že odmítám sex. Zahrnuju ho sice veškerou láskou a blízkostí jak jen to jde, ale vím že je to málo. Jsme spolu sedmým rokem, z toho čtyři v manželství. Nebylo to vždy jednuduché soužití, na druhou stranu ale oba vnímáme že jsme tak trochu jiní, naprosto si vyhovujeme až na tu jednu věc... Jinak myslím že málokdy si lidé tak sednou jako my dva. Je to vlastně takový zázrak, že jsme se potkali. Naše láska nás drží spolu i přes můj problém.
Máme za sebou dlouhou cestu za hledáním odpovědi proč?! Bez úspěchu... Mrzí mě to, ale vím že se ve mě nic nezmění. Můžu se snažit jak chci, přemlouvat se, přemáhat se, ale jsem jaká jsem. Už dlouho to vím, vlastně už z předchozích vztahů, jen jsem vlastně nikdy nahlas navyslovila slovo asexualita... Ani jsem o ní vlastně dřív neslyšela, myslela jsem si, že jsem prostě jiná a nevěděla že takových lidí je víc. Nevím zda je to dědičné, způsobené špatným dětstvím, či prostě hříčka přírody a vlastně je mi skoro jedno proč, spíš mě zajímá co dál... Myslím tím děti a rodinu, vždy jsem děti chtěla. To sem asi moc nezapadnu :o) jak jsem se dočetla :o)
Je to tak zvláštní, když člověk tak strašně touží po lásce a citu a přitom odmítá sex... Jsem ráda za tyto stránky a za zjištění, že je nás víc s podobnými problémy, je to tak nějak osvobuzující pocit. Píšu sem náš příběh také proto, že jsou zde položené otázky, zda může fugovat vztah heterosexuála a asexuála. Ano, ale je to vztah s handicapem...
RE: A je tu další... :) - Ne-diskusni-forum-la - 30. 09. 2010
Ahoj Janino, neboj, zapadneš, já jsem asi také téměř výjimka, protože chci děti. Nevnímám osobně asexualitu nebo hyposexualitu jako nějaké bezdětné předurčení a i kdyby snad to i tak mělo být, jsem od přírody bojovník.
Čili tak. 
Jinak vítej a gratuluji ke vnímavému manželovi, ten totiž také nebývá pravidlem. 
RE: A je tu další... :) - LE-diskusni-forum-ON - 30. 09. 2010
Ahoj Jani,
také gratuluji, natrefit na tak chápajícího partnera, to je snad šance jako vyhrát první cenu ve sportce
A také se přidávám k vám vyjímkám, které touží po dětech Toužím, toužím... A také toužím na letní noční obloze pohladit si některou z těch milionů nádherných hvězd... Snad se mi některé z techto dvou přání v životě splní =)
RE: A je tu další... :) - Ne-diskusni-forum-la - 30. 09. 2010
Na ty hvězdy bych tedy osobně příliš nespoléhala.... Teď právě, když už je řeč o dětech, jsem řešila s jedním známým ožehavé, známé téma....chvilkové poblouznění a nechtěný potomek je na cestě. A říká se mu prý životní komplikace! 
To tak bývá, když někdo řeší momentální sympatii z večera až příliš "natěsno". Ale když je někdo nedospělý a neumí zacházet s vlastní sexualitou, pak musí čelit následkům. Chudák dítě, když se musí narodit jako nechtěné....není to tak?
RE: A je tu další... :) - Jan-diskusni-forum-ina - 02. 10. 2010
Děkuji za přivítání.
Je to opravdu nefér, že někdo po dětech moc touží a cesta k nim je poněkud složitá a někdo děti ani nechce, ale zkrátka se podaří...
My se o mimčo snažíme už nějakou dobu, ale nějak bohužel nepřichází... Už to snažení/přemáhání/utrpení takhle ale dál nejde, je to pro mě moc těžké a i pro manžela. Přemýšlíme jak dál... Chceme tedy navštívit centrum as. reprodukce s tím, že se nám nedaří otěhotnět. Mrzí mě, že se to zatím nepovedlo, kdyby pro mě nebyl sex tak odporný, mohli bysme se snažit dál a jednou bych otěhotněla, ale už to asi nezvládnu
RE: A je tu další... :) - malacar-diskusni-forum-odejnice - 02. 10. 2010
Ahoj Janino,obdivuji tvého mažela,málokdo je takový.Držím palce aby se zadařilo
RE: A je tu další... :) - Ne-diskusni-forum-la - 03. 10. 2010
Mne tak napadlo, zdali ti sexuální lidé nejsou tak trochu ve vleku svých potřeb. Jako ten můj známý, slečnu potkal jeden večer a ani jej nenapadlo, že by sympatii k ní mohl vyjádřit zprvu jinak než sexem, šel na to, prý to bylo momentální pohnutí. No tak to by mne nenapadlo, tedy a to znám nemálo pěkných mužů. Ale takové sexuální sebepřepadení, to jsem tedy opravdu nikdy nezažila. No, jinak, Jani, Ti přeji, aby vaše snaha byla brzy korunována úspěchem, ono se říká, když se moc myslí na to otěhotnění a strašně se chce, pak to většinou nejde. Psychika je potvora. Možná to na čas hodit za hlavu a pak to samo přijde....
Jani, ještě mne tak napadlo, zdali by vám nepomohlo zajít si za nějakým dobrým léčitelem, někdy se stane, že i lidé zdánlivě naprosto fyzicky v pořádku z hlediska klasické medicíny nemohou mít dítě, protože je tam nesoulad mezi nimi z hlediska těch bioenergií nebo nějaká byť zanedbatelná imunitní nedostatečnost a potom se to takto nepříznivě projevuje. Kvalitní léčitel by vám mohl pomoci, znám takových posléze úspěšných párů víc....jen to chce být opatrný a nenaletět na šarlatána. Jestli chceš, dala bych Ti kontakt na jednoho ověřeného se kterým mám i osobní zkušenost.
RE: A je tu další... :) - Jan-diskusni-forum-ina - 03. 10. 2010
Tak k tomu manželovi - nevěrný my myslím nebyl, když už nevěděl kudy kam začal řešit náš problém alkoholem a trávou. Chápu už nevěděl co dál, ale dovedlo nás to až mále k rozvodu... V té době, když byl opilý, se mohl nějaký zálet stát, ale ne vědomě. Já o tom vlastně nepřemýšlím, jsem ráda že je to období pryč. Naštěstí se to nakonec zlomilo a už je za námi (jsou to dva roky zpátky). Vím že to všechno způsobil ten půst a to narušilo jeho psychiku. Vím že je dodnes vnitřně nešťastný, ale zároveň je, dle jeho slov, se mnou taky strašně šťastný a nemůže beze mě žít. Je to začarovaný kruh. Chce se mnou být a vychovávat děti. Na druhou stranu ho trápí potřeba sexu, ale ne jen toho - mazlení, líbání... To mu nemůžu poskytnout, ano první týden, když jsme se poznali, tak touha z mé strany byla. Je to zvláštní ale nová známost mě tak nějak lákala a šlo to, ale pak touha okamžitě vyprchala a zase nic... Tak zkončil i můj předchozí vztah.
Ale manžel to nějak překousl, i když je vidět ře mu to chybí. Než jsme se brali, řekla jsem, aby si uvědomil, že si chce vzít ženu bez sexu, zda to zvládne. On souhlasil, myslím že tajně doufal, že se to časem změní, že dospěju, nebo tak něco. Ale nic se nedělo, odpor k sexu a intimnostem přetrvává. Máme za sebo návštěvu dvou sexuologů, pouze jednu u každého - byl to doslova horor! A léčbu u psycholožky, bez výsledků. Vím že nejsem lezba, manžel se mi jako chlap strašně líbí, ale sex zkrátka nenávidím...
Ještě k těm dětičkám, snažili/ přemáhali jsme se už dlouho. A bylo ta jako u jiných párů - počítání plodných dnů a tak... Právě jsme se oba tak upnuli na mimčo, že nic... Navíc mám poruchu štítné žlázy a ta to může možná také komplikovat. Ale teď je to jiné, začali jsme podnikat a na přemýšlení nebyl čas. Ale zatím nic tak uvídíme tenhle měsíc. oba si myslíme, že když by se tolik nesoutředil jen na mě, ale měli sme děcka, tak mu nezbyde tolik času a energie na myšlenky na sex. Ale samozřejmě chceme děti hlavně kvůli tomu, že chceme být opravdová rodina a to malé nám opravdu chybí. Myslím že po 7 letech nás nic nepřekvapí a je na čase :o). Navíc v poslední době začal mluvit o tom, že by rád s někým probral možnost nějakého utlumení touhy - léky. Myslím že žádný lékař nám k tomu nedá svolení. Každopádně je to od něj hezké že tak uvažuje... Ale nevím zda to chci aby byl kvůli mě na lécích. Je to strašná představa.
Když občas vidím jak se mu změnila nálada a je zase zamlklý a smutný už jsem mu i navrhla zda by nechtěl občasnou milenku. Asi si to nedokážu ani představit, jsem velmi citově založená a fixovaná na manžela, ale už ho taky nechci trápit. On to rezolutně odmítl, navís mi řekl, že by se mohl třeba zamilovat a pak ode mě i odejít. To byla celkem realita, manžel je velmi přímý člověk... Samozřejmě že bych to těžko snášela, ale občas mě napadají i takové myšlenky.
No tak to je snad vše... Jestli vás ještě něco zajímá tak se ptejte
RE: A je tu další... :) - Sir -diskusni-forum-Erik - 06. 10. 2010
Jeden čas se říkávalo, že brómem se snižovala sexuální touha a že ho dávali tajně vojákům, ale těžko říct, zda je v tom kapka pravdy. Ať je to tak, nebo tak, mně by se taky takovej prostředek hodil
Aspoň by mně pak nikdo neotravoval...