+- Asexual.cz (https://www.asexual.cz/forum)
+-- Fórum: Úvod (https://www.asexual.cz/forum/forum-3.html)
+--- Fórum: Uvítací koutek (https://www.asexual.cz/forum/forum-5.html)
+--- Téma: Trpět či přiznat? (/thread-1874.html)
RE: Trpět či přiznat? - Jan-diskusni-forum-ina - 06. 10. 2011
Jsme na tom podobně. Já to svému muži řekla už před svatbou že mám ten a ten problém a jestli si uvědomuje do čeho jde. Prý ano... S odstupem času si uvědomuji, že celou dobu doufal, že se to časem změní. Nezměnilo! O asexualitě nechtěl ani slyšet, byli jsme u dvou sexuologů (nedoporučuji strašná zkušenost!) taky u psycholožky, která nám po půl roce řekla, že nám neumí pomoct. Manžel chtěl abych se "nezaškatulkovala" že jsem asexuál a získala tak pocit že se s tím nedá nic dělat.
Ale k tématu - tvůj muž už to (dle mého názoru) dávno musí vědět, že něco není v pořádku, když máte sex několikrát do roka. Docela se divím, že za ty léta na to nepřišla řeč. Že se třeba neptal co se děje... Můj manžílek to se mnou chtěl řešit neustále, pořád se ptal PROČ? Bylo to dost vysilující, ale nakonec se to nějak ustálilo, pochopil, že jsem prostě frigidní a rozhodně to nedělám schválně! I díky tomu máme úžasný vztah založený na lásce. Tak držím palce ať už se rozhodneš jakkoliv, tvůj muž tě má určitě moc rád, jinak by s tebou nebyl. A taky přeji ať se vám mimčo brzo zadaří ať se nemusíš u toho zubaře trápit dlouho
RE: Trpět či přiznat? - Sir -diskusni-forum-Erik - 11. 10. 2011
Nemáme to hold jednoduché
RE: Trpět či přiznat? - Art-diskusni-forum-hur - 11. 10. 2011
(06. 10. 2011, 18:49:03)Janina Napsal(a): Můj manžílek to se mnou chtěl řešit neustále, pořád se ptal PROČ? Bylo to dost vysilující, ale nakonec se to nějak ustálilo, pochopil, že jsem prostě frigidní a rozhodně to nedělám schválně! I díky tomu máme úžasný vztah založený na lásce.
No, hlavně aby to tak bylo (zas otravuju)!
Nechápu, odkud bereš tu jistotu, že mu k uhašení hormonů stačilo poznání o tvé frigiditě.
(kromě tvého věčného optimismu) Ale abych to trochu skloubil s tématem vlákna, myslím, že by se mohlo přejmenovat na "Přiznat a trpět"... nebo s mezistupněm: "Přiznat, dočasně si ulevit, a trpět"...
Nejednou si kladu otázku, jestli ta víra v partnera (obecně) je skutečně záležitostí lásky nebo jen pouhou závislostí a strachem z podvědomě cítěné špatné investice...
(jinak je tento smajlík vcelku sprostý! Prosím grafika o úpravu!) 
No, evidentně po řečeném je zřetelné, že i já dokážu být optimistou...
RE: Trpět či přiznat? - Sy-diskusni-forum-sel - 11. 10. 2011
Já jsem pesimista stejně jako Arthur. Nevěřím, že by se jakýkoliv normální heterosexuál dokázal vzdát pravidelného sexu. Řeči o vzájemném pochopení a toleranci si nechte pro svoji babičku - lidské pudy jsou ještě o úroveň níž a daleko podstatnější
Spíš se obávám, že takovéto vztahy jsou často navázány s tím, že druhý doufá, že "se to spraví" a všechno bude v normálu. Pravda pak sice uleví atmosféře, ale manžel(ka) zjistí, že se mýlil(a) a že to nebude lepší už nikdy. A přicházejí na řadu milenci a milenky.Mluvím samozřejmě z vlastní zkušenosti.
RE: Trpět či přiznat? - ChildF-diskusni-forum-reeMan - 11. 10. 2011
(11. 10. 2011, 18:25:31)Sysel Napsal(a): Já jsem pesimista stejně jako Arthur. Nevěřím, že by se jakýkoliv normální heterosexuál dokázal vzdát pravidelného sexu. Řeči o vzájemném pochopení a toleranci si nechte pro svoji babičku - lidské pudy jsou ještě o úroveň níž a daleko podstatnější
Názory, pohledy na věc, žebříček hodnot se s věkem a okolnostmi mění.
RE: Trpět či přiznat? - mušelín - 11. 10. 2011
(11. 10. 2011, 18:25:31)Sysel Napsal(a): Já jsem pesimista stejně jako Arthur. Nevěřím, že by se jakýkoliv normální heterosexuál dokázal vzdát pravidelného sexu. Řeči o vzájemném pochopení a toleranci si nechte pro svoji babičku - lidské pudy jsou ještě o úroveň níž a daleko podstatnější
Mluvím samozřejmě z vlastní zkušenosti.
Dnes podvádí kdekdo kdekoho, ani nemusí jít o "nevyrovnaný" pár A + S, ale běžné heteropáry. Mluvím z cizí zkušenosti - vlastní nepotřebuju.
RE: Trpět či přiznat? - Sy-diskusni-forum-sel - 11. 10. 2011
ChildFreeMan - tady vůbec nejde o žebříčky hodnot, charakterové vlastnosti, nic takového. Touha po sexu je základní lidský pud a pokud není naplněn, tak heterosexuál si ho zákonitě hledá jinde! Ne proto, že chce, ale protože prostě musí, chybějící sex je po čase na úrovni akutní žízně nebo hladu. Je mi jasné, že většina asexuálů to nepochopí, ale je to tak. Samozřejmě s věkem klesá hladina hormonů a pokud se dá dohromady pár po padesátce, tak si vystačí se sexem jednou měsíčně. Ale u zdravého páru třeba kolem třicítky, kde je alespoň jeden heterosexuální, je naprosto vyloučeno, aby existoval bez pravidelného sexu a zároveň bez nevěry. Masturbace pomůže jen hodně krátkodobě, plnohodnotný sex nenahradí ani náhodou.
RE: Trpět či přiznat? - ChildF-diskusni-forum-reeMan - 12. 10. 2011
Jde o zvyk. - Naše babičky všechny děti nasekaly do pětatřiceti a pak si musely dávat pozor. Když nebylo co jíst, lautr už kondomy nebyly. Ve strachu se dělá vše špatně. Natož zábava. Sexuální revoluce přišla s dostupnou antikoncepcí.
Roli hraje i náboženství. Po dětech už postě útrum.
Příklady táhnou. Styk se povýšil na vrchol dne. Přitom to tak není a někdo to zkrátka pochopil už ve třiceti.
Ve vztahu s láskou, společnými plány je i vzájemná odevzdanost, sebeobětování, loajalita a tam funguje přizpůsobivost. Dva jedno jsou, sami nejsou nic. Málo takových párů kolem nás.
Životní formy jsou rozličné. Není-li to moc uhozené, v přírodě se vyskytují. Vzácně, ale existují. Už z toho principu to jde.
RE: Trpět či přiznat? - Sy-diskusni-forum-sel - 12. 10. 2011
ChildFreeMan - je fajn, že jsi tak optimistický, ale život tě naučí
Náboženství je určitě silná motivace, ale podívej se na pedofilní zneužívání dětí knězi - oni nemají kam ten přetlak uvolnit, proto k tomu dochází. Babičky po třicítce nesouložily? Slyšel jsi někdy o antikoncepci "vyndej ho včas"? Není zas tak špatná, znám lidi, kteří ji velmi úspěšně praktikují bez následků Pro tebe není styk prioritou číslo jedna, pro mě koneckonců taky ne, ale pro většinu populace je. Maluj si to na rúžovo, jak chceš. Až tě dvacátá žena v řadě odkopne nebo podvede, protože s ní nebudeš chtít pravidelně spát, tak pochopíš.
RE: Trpět či přiznat? - ChildF-diskusni-forum-reeMan - 13. 10. 2011
Zavázat se kněžskému celibátu dokážou spolehlivě jen asexuálové nebo hodně silný osobnosti, hluboce věřící.
Udělat tak závažný životní rozhodnutí jako mladý se ne vždy povede. Spousta z nich semináře nechá. Někdo tlakem okolí pokračuje a pak dělá v praxi blbosti. Je to prostě vzorek společnosti.
Přerušovaná soulož je hodně nespolehlivá praktika. Potvrdí to lékaři, ženy a hlavně tak vzniklé děti. Každý tělo funguje jinak a je ovlivněno aktuálním rozpoložením.
Stačí kapka a už to ťapká. A nadělení je hotový.