To bylo naschvál. Teda původně ne, ale pak jsem se dívala na tvoji zprávu a rozhodla jsem se to tak nechat. Neuraz se, ale ten tvůj pojem mi připomněl Foucaultovy složeniny typu povrch transferu, u kterých klidně můžeš přehodit substantivum a adjektivum a pořád to dává stejný smysl: žádný.  Přišlo mi to trochu škodolibě ironické.

Možná jsi nějaký nový typ bytosti..., nebo já s adeverem.  Jinak je zvláštní, že ti zřejmě nejsme schopní porozumět, protože s interpretací filosofických textů (pokud můžu věřit svým vyučujícím) jsem nikdy problém neměla. Každopádně s určitou mírou entropie, a tudíž desinterpretace musíš počítat, to je ti snad jasné. Jak říká Antoine de Saint-Exupéry, řeč je pramenem nedorozumění.  Možná to příště zkus vyjádřit víc po lopatě?

No, ehm, pokud nepraktikuji řeč jako pramen nedorozumění, je to dobře, ne? ... Z toho je vidět, jak nejednoznačně se občas vyjadřuješ.

Nihille, já si umím představit, co zhruba máš na mysli pod pojmem dynamické toxicity [sic!]. Jenom mi to přijde jako zbytečný, šroubovaný a zmatený pojem. Jasné?

Už jsem vysvětlila, že "být hodný" podle mě v některých případech nemá smysl. To, že s tebou nesouhlasím, neznamená, že tě nechápu. Někdy s tebou člověk totiž může nesouhlasit prostě proto, že mu přijde, že to, co říkáš, je blbost.

Stereotypní reakce na stereotypní podnět je, myslím, normální a adekvátní. Stejná sluníčkářská replika = stejná odpověď.

To, že mám problém se čtením mezi řádky, klidně může být pravda, dám si na to pozor. Nedolování cizí interpretace je nejspíš následkem toho, že jsem zvyklá číst hlavně texty, jejichž autoři jsou mrtví, a tak se jich vyptávat nemůžu. Ale jelikož ty jsi živý (až až), máš možnost se proti desinterpratacím ohradit, což také děláš, takže je všechno ok.

Řešit formu komunikačních prostředků je předpoklad porozumění, Nihille. Pokud forma s obsahem nekoreluje, pak to porozumění celkem logicky ztěžuje. Moje studijní obory mě naučily věnovat formě maximální pozornost, protože na správném užívání slov a jejich nuancí často záleží celkový smysl sdělení. To je doufám jasné.

Fajn, klidně moralizuj. Já pokládám morálku za více méně irelevantní (nebo přinejmenším pokládám za irelevantní to, co za morálku považuješ ty). Tyhle věci jsou subjektivní.

Jak už jsem psala, nepřistupuji takhle ke všem lidem, a už vůbec ne ke všem, kteří mají odlišný názor. Volím tenhle způsob komunikace pro určitou sortu bytostí, která podle mě nemá na pochopení nárok. Pokud vidím, že se s nějakým oponentem dá normálně bavit, kolikrát ho o diskusi sama požádám. Což samozřejmě nemůžeš vědět, jelikož se my dva moc neznáme. Z toho důvodu, i když jsem vděčná za tvoji reflexi a v něčem mi přijde podnětná, ji (promiň) nemůžu brát ve všem vážně.  

Takže pokračuj v utahování, když tě to baví, a já budu pokračovat v tom, co jsi nazval "posíláním lidí do prdele" emotivním způsobem.   A všichni budou šťastní...

A ještě dodám, že ta slečna, která se na svém profilu identifikuje jako neormarxistka, provádí věci, jež mají dopad na společnost a na vnímání asexuálů, tedy potažmo mě. Kdyby jenom zastávala potřeštěné názory, nebrala bych jí to. Ale když je uvádí do praxe, pokládám za důležité ohradit se co nejdůrazněji. Klidně toxicko-dynamicky, nebo i dynamicko-toxicky.