(15. 02. 2023, 01:47:49)Peny Napsal(a): Ivano, tak přesně tohle znám... taky jsme se před pár lety rozešli právě kvůli sexu, přítel si našel jinou a ukončil to. Akorát jsme zůstali přátelé, psali si, scházeli se, měli jsme společné zájmy... a s ní to bylo jen o sexu, asi. Po čase měli ve vztahu velké problémy a on se vrátil za mnou, a teď už jsme zase víc jak 3 roky spolu. Sex jsme už vypustili...už to prostě je o něčem jiném, rozumíme si na jiné úrovni. Ale vím, že by chtěl a vlastně mě moc mrzí, že ho o to připravuju...

(15. 02. 2023, 07:49:29)adevr Napsal(a): Asexualita není nemoc, tak proč bych kvůli ní měl chodit k jakémukoli lékaři?!

To, že má někdo psychické problémy, kvůli tomu jak ho bere okolí, by měl řešit s tím ,,okolím".

Ykka: Souhlasím a dodávám, že na psychology si hodně stěžují i lidé, kteří za nimi jdou s problémem netýkajícím se orientace. Slýchám věty typu „psycholožku vůbec nezajímalo, co mám za problém“ nebo „shazovala mě a vysmívala se mi“. Když jsem jako dítě byla na pár sezeních u psychologa já, probíhalo to tak, že on celou dobu mluvil o svých myšlenkách a já jsem se nedostala ke slovu. Netvrdím, že dobří psychologové neexistují, ale ještě jsem nezaznamenala, že by si někdo pochvaloval, jak mu ten jeho pomohl. Objednat se na konzultaci je možná fajn pro pacienta, protože se mu uleví tím, že svoje trápení nějak řeší, ale samotná sezení mi (v 99 % případů) přijdou jako ztráta času, a nehradí-li je pojišťovna, i peněz.

Ivana B.: Nejste divná, jste jiná. Úplně chápu, že bolí, když Vám vaše orientace znemožňuje být s člověkem, kterého máte ráda nebo ho dokonce milujete. Ale není to Vaše chyba a nedává smysl si to vyčítat, stejně jako by nedávalo smysl, kdyby si on vyčítal, že je hetero. Obviňovat někoho kvůli jeho orientaci je obecně drastické a blbé a určitě byste to neudělala, tak proč obviňovat sama sebe? Vy si snad respekt nezasloužíte?  Mimochodem až budete u té psycholožky, mějte na paměti, že nemusíte brát všechno, co Vám řekne, jako evangelium. Jak už upozornil Ykka, ne vždycky jsou psychologové otevření, empatičtí profesionálové a lidé na svém místě.

(15. 02. 2023, 01:58:26)Peny Napsal(a): Taky jsem chtěla začít chodit k psychologovi, nebo spíš radši rovnou k psychiatrovi, myslela jsem, že jsem nemocná... ale pak jsem si taky říkala... co když nemocná nejsem? Co když jsem prostě taková? Nemocný člověk přeci musí mít se svým stavem problém, musí mu to působit nějaké potíže, nějaké bolesti... ale mně můj stav (absence sexu) žádné potíže nepůsobí, naopak, já jsem ráda, když nemusím sex řešit, je to pro mě veliká úleva. Začít se chodit léčit, abych musela sex řešit ještě víc... prostě jsem se na to nakonec vykašlala. I když mě mrzí, že nejsem jako ostatní a nedokážu nabídnout to, co ostatní dokážou, nedokázala jsem se donutit k tomu, abych se kvůli tomu "léčila" a nutila se pak to zase furt řešit a dělat... Nakonec to vyřešil čas, věřím, že teď s přítelem máme pevné spojení, které nevisí na sexu. Ale jo, mrzí mě, že to kvůli mě neprožívá,...