(06. 06. 2017, 14:09:22)raindragon Napsal(a): Líbí se mi, že to někdo také tak cítí. To, že pokud jako asexuálové nejsme pod tím neustálým tlakem naplnění fyzické potřeby, tak je to vlastně výhoda, protože se můžeme v klidu věnovat rozvoji intelektu, nejrůznějších zájmů a přátelských vztahů ke svému okolí.

(06. 06. 2017, 16:31:39)NTLL Napsal(a):

(06. 06. 2017, 14:09:22)raindragon Napsal(a): Líbí se mi, že to někdo také tak cítí. To, že pokud jako asexuálové nejsme pod tím neustálým tlakem naplnění fyzické potřeby, tak je to vlastně výhoda, protože se můžeme v klidu věnovat rozvoji intelektu, nejrůznějších zájmů a přátelských vztahů ke svému okolí.

Ani vlastně nevím, co mě na tom tolik těší. S "většinovými" se bavím o podobných věcech, ale u asexuálů pro mě konverzace získává naprosto nový rozměr.

(07. 06. 2017, 07:12:48)adevr Napsal(a): Tohle mi připadne tak trošku až radikální. Vždyť proč?
Já mám hromady kamarádů co nejsouasexuálové a jsou v pohodě, morálně i intelektem... a nemám pocit že by mne při řeči mocí mermo chtěli ojet.
No občas možná ano, ale s tím se dá pracovat... a může to být někdy i zábavné.

Neber to negativně, ale nechápu ten ,,nový rozměr".
Jako že se při debatě s někým, kdo běžně souloží nedokážeš uvolnit? Jako že pořád musíš myslet na to, že ... co vlastně?

(04. 06. 2017, 06:08:56)DoriGray Napsal(a):

(04. 06. 2017, 00:05:05)NTLL Napsal(a): Ahoj, je dobře, že jsi se, jak říkáš, smířil s problémy, které s sebou nese život asexuála. Řekl bych, že máme obrovskou výhodu v tom, že žijeme v digitálním světě, ve kterém máme k dispozici fóra, jako je toto. Zkus si sám sebe představit např. před 30 lety, obecné povědomí o asexualitě téměř nulové, šance na najití asexuálního partnera téměř nemožné. Věř, že nás není takové minimum, jak se na první pohled může zdát.
Naprosto chápu tvůj pocit osamění, přece jen samota je pro člověka nepřirozená a každý potřebujeme podpořit a mít někoho, s kým se vzájemně doplníme. Člověk může mít desítky přátel, trávit s nimi čas, "užívat si". Dokud však bude mít pocit, že je odříznut od světa, tak se bude cítit sám, i kdyby se kolem něho motalo sebevíc lidí.
Mě například dost silně naplňuje přítomnost dalších asexuálních lidí, být s někým na stejné vlně je pocit k nezaplacení. Je až zvláštní, jak velká část asexuálních lidí je inteligentní a nesobecká. Doufám, že teď nebudu znít sektářsky, ale asexuální komunita pro mě v dnešní přesexualizované době znamená jakousi "očištěnou společnost".
Ač je to jistě nelehké, tak najít si asexuálního partnera není nemožné, nese to však s sebou řadu kompromisů.

Vědomí toho, že na světě existuje mnoho lidí jako já je k nezaplacení to ano, ale přece jenom asexualů je na světě kolik? 4-5% ze 7 miliard? Ono to není malé číslo, ale stejně hledat v tom toho jednoho člověka se kterým jsme si jak se říká souzeni, je jako hledat jehlu v kupce sena a čekat že on najde mě je asi hodně naivní. Pocit samoty mě až do teď nikdy netrápil, ale spíše potřeba s někým si popovídat o tom co mě tíží, protože nejsem přesvědčen o tom, že má rodina a okolí by pochopilo to, že jsem asexuál. Máma se mě nedávno zeptala, kdy si najdu přítelkyni a založím rodinu a já prostě nemám odvahu jí říct, že nikdy a sám sebe se ptám, jestli mám vůbec právo na to, že moje máma nebude mít nikdy vnoučata a že tím vědomě odsuzuji naší rodinu k zániku... nebo je to právě naopak a mám plné právo na to žít tak jak uznám za vhodné?

(25. 06. 2017, 08:29:09)d-kun Napsal(a): Vztahy se nedají hledat, ty se musí tvořit.