(25. 07. 2011, 19:51:10)dadka Napsal(a): Ahoj všem, nejsem už žádná mladice, blíží se mi Kristovy roky, a přesto jsem, tedy nejsem sexem ,,poznamenaná". Nechybí mi, vzruší mě tak maximálně tabulka oříškové čokoláda Normálně nevnímám tento stav jako divný, víceméně mi vyhovuje, jen mě tíží s tím spojená samota, najít někoho podobného je velmi těžké, ale co vám mám povídat, to jistě víte..., spíš okolí mi dává najevo, že něco není v pořádku. Někdo mě má za lesbu, když nemám chlapa, tak co jiného můžu být, nebo jsem prostě divná a měla bych se léčit. Dost nepříjemné jsou návštěvy gynekologa, tam si opravdu připadám ,,nenormální". Občas si říkám, že vstoupit do nějakého kláštera, nikdo by se nedivil, že s nikým nejsem, a bylo by to tak snazší, bez neustálého vysvětlování, vyhýbavých odpovědí, ale nejsem věřící... Mám ráda blízkost, obejmutí, ale toho se nedostává..., protože se pak většinou čeká, že vztah bude pokračovat dál a přehoupne se k tělesnosti, jenže to spíš dám přednost samotě, než přemáhání se... a dělat něco pro někoho, kvůli někomu, nejspíš jsem sobec, nebo vždy málo zamilovaná, ale představa, že by to nebylo jednorázové, to by se snad ještě nějak vydrželo, nenenene... Takže to jsem já, ač mi tenhle můj ,,rys" připadá jako nejmenší problém, resp. žádný, který mám, ostatním připadá jako megaproblém
Jsem ráda, že existuje ,,místo", kde jeden může najít pochopení a otevřeně říct, jak to má...

(26. 07. 2011, 08:06:18)AlineDaryen Napsal(a): A když ses o tom zmínila, vlastně jeden problém přece jen řeším: nikdy jsem nebyla u gynekologa a můj praktický lékař trvá na tom, že pravidelné prohlídky jsou i pro někoho v totálním celibátu nutnost. Jenže já k tomu mám doopravdy odpor, jak fyzicky, tak k představě že zrovna narazím na někoho, kdo má vůči asexualitě výhrady a bude mi je drsně prezentovat. Jaké máš zkušenosti a můžeš mi nějak poradit?

(26. 07. 2011, 11:14:36)MadRat Napsal(a): Já bych ti poradila na to kašlat. Taky jsem nikdy nebyla na gynekologii a to je mi 27. Beru to tak, že když tam chodit nebudu, skoro určitě se nic nestane. Ta pravděpodobnost, že bych měla nádor na čípku jen tak z ničeho nic, je úplně minimální. Naopak psychické trauma z vyšetření na gyndě je u mě 100% jistota. Volím menší zlo.

(26. 07. 2011, 08:06:18)AlineDaryen Napsal(a): Blíží se ti Kristova léta? To jsi přece ještě úžasně mladá!!! Nepodceňuj se. Na druhou stranu jsi tím pádem asi o dva nebo tři roky starší než já, a proto zřejmě nejsem nejstarší nepolíbená panna v republice. Trochu mě mrzí, že jsem o ten titul přišla

S tím klášterem mi mluvíš z duše. Už od dětství jsem snila o takovém tom klášterním životě, kde se jeptišky věnovaly přepisování knih a iluminacím, měly k tomu naprostý klid a přitom zázemí. Bohužel taky nejsem věřící a dnešní řády jsou zaměřené na sociální práci, ke které se vůbec nehodím. Tak jsem si zařídila takový vlastní domácí klášter, kde můžu být sama sebou...

Zaujala mě ta poznámka, že svůj nezájem o sex nepovažuješ za problém. Já mám úplně stejný pocit. Problém byl se s tím vyrovnat a odpustit sama sobě, že nejsem taková jako ostatní. Občas je problém to někomu vysvětlit. Ale samo o sobě mi to připadá naprosto přirozené a neproblematické, dokonale to ke mně patří. Přesto je fajn komunikovat tady s lidmi, kteří mají podobné pocity a zkušenosti.

A když ses o tom zmínila, vlastně jeden problém přece jen řeším: nikdy jsem nebyla u gynekologa a můj praktický lékař trvá na tom, že pravidelné prohlídky jsou i pro někoho v totálním celibátu nutnost. Jenže já k tomu mám doopravdy odpor, jak fyzicky, tak k představě že zrovna narazím na někoho, kdo má vůči asexualitě výhrady a bude mi je drsně prezentovat. Jaké máš zkušenosti a můžeš mi nějak poradit?

(26. 07. 2011, 08:06:18)AlineDaryen Napsal(a): S tím klášterem mi mluvíš z duše. Už od dětství jsem snila o takovém tom klášterním životě, kde se jeptišky věnovaly přepisování knih a iluminacím, měly k tomu naprostý klid a přitom zázemí. Bohužel taky nejsem věřící a dnešní řády jsou zaměřené na sociální práci, ke které se vůbec nehodím. Tak jsem si zařídila takový vlastní domácí klášter, kde můžu být sama sebou...