Rozhovor s asexualem - DVTV

[ad-diskusni-forum-evr]

No, prave stredovek...trinactilete buchty uz meli decka, umiraly pri porodech atd. Ctrnactlieti kluci uz zabijeli v bitevni polich jine ctrnactilete kluky. 

Vidíš,  a v muslimském světě je to, i v této době, docela běžné. 
A právě na pozadí toho všeho,  ta čistota lásky a její důsledky, měly vyniknout.

[Iod-diskusni-forum-ine]

Nedávno jsem shlédnul dokument Evy Lammelové AsexuaLOVE v televizní (pětadvacetiminutové) verzi. Nevíte kde by se dala sehnat verze čtyřicetiminutová?

[Jul-diskusni-forum-iana]

Adevr: Ano, kulturní význam nenaplněné, protože předčasně ukončené lásky jsem opomněla, díky.

Sosno, potřetí už to vysvětlovat nebudu. Pokud o tom chceš diskutovat, zkus si přečíst moji odpověď s chladnou hlavou. 

Fibril: Zcela určitě není problém v tom, že já jsem ateista a ty věřící. Znám hodně věřících, kteří nemají problém pochopit evoluci. Ani to, co jsem popsala, se v zásadě nevylučuje s idealistickými filosofickými soustavami (vždyť jsem vycházela ze Schopenhauera, což byl idealista jako vyšitý).
Tenhle rozhovor mi připomíná viktoriánské pámbíčkáře pořvávající na Darwina, že motýli byli stvořeni barevní proto, aby se nám líbili, ne že se tak vyvinuli proto, aby se snáze rozmnožili. Dnes už každý křesťanský evolucionista samozřejmě uznává to druhé, aniž by to nějak poškozovalo jeho radost z krásy motýlů. 
Polemika proti vědě je podle mě v pořádku, ale ze stanoviska někoho, kdo jí trochu rozumí. Neakceptuji ji u lidí, jejichž přírodovědné obzory končí u mluvícího hada v Ráji. S čímž souvisí, že člověk znalý vědy by ji nikdy neoznačil za "chladnou". 
Nepopírám, že všechny druhy lásky fungují na určité společné bázi. Což samozřejmě není důvod udělat z nich mystický guláš a tvrdit, že "vše je Jedno". I v běžném životě, nejen v říši filosofických spekulací se hodí rozlišovat (třeba) mezi láskou přátelskou a mileneckou, protože každá z nich s sebou nese svoje nároky a svoje obohacení. Rezignovat na poznávací kategorie totiž přijde jako sebevražda mně. 

Mimochodem, proč mám nedůvěru k běžným kazatelům Lásky:

Fibril, před 10 hodinami: Laska, cista laska, je jen jedna...

Fibril, před 6 hodinami: Meli se bud sbalit a nekam zdrhnout a byt spolu, nebo sejmout toho kdo se do nich sral.

O chápání mentality, které musí vycházet z její historické podmíněnosti, už psal Adevr. Takže jen dodávám: co když někdo z těch dvou třeba vážně věřil v  boha a "lásku, čistou lásku, která je jen jedna", a proto nechtěl nikoho "sejmout"? Byli to přece "jenom" lidé "barbarského a pověrčivého" středověku. (Vlastně renesance, ale to teď nechme stranou.)

[Fib-diskusni-forum-ril]

Adevr: Ten jsem chtel taky zminit, a pak jsem ho opomnel, ten muslimskej svet. Tam je to podobny. Fotr domluvi snatek sve dcery s nejakym bratrancem, a ona to skousne, pac ma strach. Misto aby v noci fotrovi usekla palici a pak se prostrilela na zapad. Samozrejme by pri tom zahynula, ale lepsi nez 40 let nestastnyho manzelstvi...a mohla by sebou vzit do pekla par idiotu

Juliana: Tak nenapsal jsem "verici versus ateista", protoze verici je jen jedna cast me osobnosti. Samozrejme nikterak nevyvracim evoluci, ale rovnez rad pojidam i onen tebou zmineny mysticky gulas
Btw. taky dokazu nejen v cistou lasku verit, ale i ji zit. Nicmene to nerozporuje, ze bych v nejakych situacich nemohl nekoho sejmout. Zivot je hra, a okolni prostredi a lide v nem jsou pro nas castecne zrcadla a castecne kulisy, ktere nam pomahaji se bud sebezdokonalit, nebo se sebedestruovat.
Jeden clovek mi kdysi rekl, hrej kazdy den hru jakou chces...chces-li byt dnes opilec, pij...chces-li byt gambler, hrej...chces-li pomahat nemocnym, bez a delej to....chces byt poulicni muzikant, sedni s kytarou na ulici a hrej...protoze vse je tak snadne.
A tohle jde i aplikovat na tu lasku...bud ji dneska ziju, nebo nikoliv. Muze v tom byt hodne rozporu, ovsem o tom vsem je variabilita zivotni cesty.
A veda je pro mne chladna v tom, ze mne nasilim nuti jit v nejakych uz predem nekym overenych kolejich. Nicmene ja chci jit vlastni cestou...
To je cely. Nic slozityho v tom nehledej. To neni nejaka zaujatost vuci tvym nazorum

[ad-diskusni-forum-evr]

Adevr: Ten jsem chtel taky zminit, a pak jsem ho opomnel, ten muslimskej svet. Tam je to podobny. Fotr domluvi snatek sve dcery s nejakym bratrancem, a ona to skousne, pac ma strach. Misto aby v noci fotrovi usekla palici a pak se prostrilela na zapad. Samozrejme by pri tom zahynula, ale lepsi nez 40 let nestastnyho manzelstvi...a mohla by sebou vzit do pekla par idiotu

Btw. taky dokazu nejen v cistou lasku verit, ale i ji zit. Nicmene to nerozporuje, ze bych v nejakych situacich nemohl nekoho sejmout. Zivot je hra, a okolni prostredi a lide v nem jsou pro nas castecne zrcadla a castecne kulisy, ktere nam pomahaji se bud sebezdokonalit, nebo se sebedestruovat.
Jeden clovek mi kdysi rekl, hrej kazdy den hru jakou chces...chces-li byt dnes opilec, pij...chces-li byt gambler, hrej...chces-li pomahat nemocnym, bez a delej to....chces byt poulicni muzikant, sedni s kytarou na ulici a hrej...protoze vse je tak snadne.
A tohle jde i aplikovat na tu lasku...bud ji dneska ziju, nebo nikoliv. Muze v tom byt hodne rozporu, ovsem o tom vsem je variabilita zivotni cesty.
A veda je pro mne chladna v tom, ze mne nasilim nuti jit v nejakych uz predem nekym overenych kolejich. Nicmene ja chci jit vlastni cestou...

Podle toho co jsi právě napsal, už je mi jasné jak moc teoretizuješ. 
Nechci teď psát o tom, jak si myslíš že je jednoduché někoho sejmout, a to píšu jako člověk který se dostal opravdu do drsných situací, ale zejména jak totálně kloužeš po povrchu pojmu ,,láska." Očividně si to pleteš s přátelstvím nebo spíš s vzájemnou či jednostrannou sympatií. 
A vlastně, kdyby jsi byl někdy skutečně do někoho jiného zamilovaný, tak tu tvou teorii o tom, jak je ,,život pouze hra", by jsi určitě musel přinejmenším uvážit.

[Nihillus]

Juliana:
Osobně si nemyslím, že existuje láska (pocit, který pod dané označení zastřešujeme, a který v naší mysli zaujímá jiné místo než "mít rád"), která by byla oproštěna od pohlavnosti.

Člověk v tomhle ohledu funguje na zakladě nějakých mechanismů (které, s přihlédnutím k tomu, jakým způsobem se jejich podoba v průběhu vývoje profilovala, bychom "pohlavními" mohli nazývat), které mu umožňují k druhé osobě cítit to, co k ní cítí.. Jakýsi podklad/základní dílky stavebnice, které mohou vystavět různé podoby a projevy lásky na základě toho, jak je člověk v různých ohledech nastaven.

Když někdo zmíní "čistou lásku", představím si tak za daným pojmem představu nějaké specifické podoby daného pocitu.. Lásku, která je oproštěna od toho, co si daná osoba pod "pohlavností" (za předpokladu, že pro danou osobu "čistá" = "prostá pohlavnosti") představuje, nikoli oproštěná od toho, co všechno se za daným pojmem z hlediska biologie může skrývat.

Daný člověk nikdy o lásce z hlediska biologie a mechanismů nemusel přemýšlet, proto když popisuje čistou lásku jako lásku prostou pohlavnosti, ve skutečnosti může popisujovat jinou věc, než to, co si pod daným pojmem představí vědecky smýšlející člověk (případně pod dané pojmenování zastřešuje věc, kterou bys ty zastřešila pod pojem jiný). Proto je dobré se nejdříve ujistit, jestli nesouhlas mezi pohledy pramení z rozdílu v názorech/chápání faktů, nebo jde pouze o kolizi v individuálních diskurzech (každý člověk "mluví jinou řečí").. V některých případech nesouhlas může být jen zdánlivý, protože po přeložení smyslu z jednoho diskurzu do druhého nesouhlas zanikne.

[Jul-diskusni-forum-iana]

Fibril:

A veda je pro mne chladna v tom, ze mne nasilim nuti jit v nejakych uz predem nekym overenych kolejich.

Tak přesně takhle věda nefunguje. Nemá "koleje" a to, co je ověřeno pro jednou, nemusí zůstat ověřeno po zbytek věčnosti. Věda se vyvíjí v tzv. revolucích - znamená to, že když badatelé (a někdy i laici) nahromadí dost faktů, jež zpochybňují současné paradigma (= soubor interpretací jevů, k němuž se věda právě přiklání), vznikne paradigma nové. 
Když to ukážu hodně zjednodušeně na příkladu evoluce: do roku 1859 se věřilo, že biologické druhy* se nevyvíjejí, protože byly stvořeny už jako hotové, nebo se uznával vývoj na základě dědičnosti vlastností získaných během života (lamarckismus). Pak Darwin s Wallacem publikovali teorii, podle které se vyvíjejí přírodním výběrem (přežitím nejsilnějšího) a sexuálním výběrem (atraktivnější jedinec se snáze rozmnoží), a zveřejnění jejich výzkumu způsobilo revoluci paradigmatu. To však nebylo všechno. Díky genetickým objevům moravského Němce Johanna Gregora Mendela byl darwinismus později rozšířen o poznání genetiky,** čímž vznikl neodarwinismus - současné paradigma v biologii. Ale bylo by bláhové se domnívat, že tím řekla biologie svoje poslední slovo. Další revoluce nás jistě ještě čekají.
Věda snad má sklon nutit slabší povahy, aby setrvávaly ve vyjetých kolejích, ale odvážní a inteligentní duchové vždycky dokázali uhnout z cesty. Kdo na to má schopnosti, může převrátit vědu vzhůru nohama. 

* vývoj poddruhů se uznával
** Darwin měl spisy svého současníka Mendela v knihovně, ale nepřečetl si je

Nihillus: Zcela souhlasím.

[Fib-diskusni-forum-ril]

Adevr: Tak jsem nejen idealista, ale jeste i teoretik...to jsem to dopracoval
Asi od ty doby, co zavreli jednoho myho hodne hodnyho a krehkyho kamarada do vezeni, kdyz pichnul nuz do jinyho typka, a ten to nastesti prezil, vim, jak jsou jednak ty hranice uzky...a hlavne jak je vsechno snadny...kdyz clovek chce, a vlastne nekdy ani kdyz nechce.
S laskou jdu den za dnem ruku v ruce, takze bych to nenazval teoretizovanim. Stejne jako jdu ruku v ruce denne s nenavisti. Vse se preleva...ty energie. A jak by rekl klasik...kazda mince ma dve strany.

Nihillus: No a co bezpohlavni entity v jinych casoprostorovych dimenzich? Pokud jsou...

Juliana: Proste nejsem clovek ktereho hreje veda...to je cely, smarja. Ani bych nezazil orgasmus z nejakyho novyho objevu. Mystickej gulas...hehe...porad na to slovni spojeni musim myslet

[Nihillus]

Fibril:
Protože vycházím z toho, že konkrétní podoba pocitu je závislá od formy, hypotetické "bezpohlavní entity v jiných časoprostorových dimenzích" by lásku podle daného předpokladu prožívaly v závislosti na tom, jakou formu mají a jaké zákonitosti v daných časoprostorových dimenzích platí. 

[ad-diskusni-forum-evr]

Fibril:
Protože vycházím z toho, že konkrétní podoba pocitu je závislá od formy, hypotetické "bezpohlavní entity v jiných časoprostorových dimenzích" by lásku podle daného předpokladu prožívaly v závislosti na tom, jakou formu mají a jaké zákonitosti v daných časoprostorových dimenzích platí. 

Láska je svébytná chemická reakce, tudíž její průběh je u bytostí na bázi uhlíku, složených převážně z vody a s chlupatýma očima, prakticky totožný. 
Pouze u těch nazývajících se asexuály, jakýsi prvek chybí, a tak o lásce mohou většinou pouze teoretizovat.