O co asexuálové přicházejí aneb láska se vším všudy

[MadRat]

...ale polopatě tedy, sexuologie obecně zastává názor, že člověk je tvor promiskuitní, hlavně muž tedy, přirovnávají nás k vyšším primátům, vývojově, konkrétně k opicím bonobo, kteří provozují sex, kdykoliv mají příležitost.
Tak v podstatě, když plně přijmeš tento názor, tak pokud bys byla sexuálka a měla partnera, on měl x milenek, vlastně mu to musíš tolerovat, protože on za to chudák nemůže, protože je to jeho daná přirozenost.

Tak zrovna o této "úžasné" teorii si myslím, že ji vymyslel chlap, který si chtěl omlouvat svoji vlastní promiskuitu.
A když samec souloží, tak s kým? Se samicí. Takže ta samice v podstatě dělá totéž a je úplně stejně promiskuitní. Pro samce je výhodné oplodnit hodně samic, ale pro samici snad není výhodné mít mláďata s velkým počtem samců? Je, protože tím je větší šance, že nějaké z těch mláďat bude mít hodně výhodnou kombinaci genů.
Ale zase z druhé strany i monogamie může být výhodná, protože když jsou samec a samice na sobě psychicky hodně závislí a drží spolu (viz. labutě), tak se spolu líp postarají o potomstvo, než samotná samice, která všechno musí odedřít sama , bo samec na ni kašle a už oplodňuje někde jinde. Taky je to zjednodušené, ale jde mi o to ukázat, že různé evoluční strategie jsou jenom různé strategie, nejde říct že nějaká je lepší nebo horší. Asi jsou dost úspěšné obě, když existují promiskuitní i monogamní druhy živočichů.
A aby to nebylo tak jednoduché, třeba u lachtanů je běžné, že samec má harém několika samic, se kterými se páří. Ale u toho samého druhu lachtanů byli pozorovaní jedinci, kteří tvoří monogamní páry, a drží se vždycky stranou od velké lachtaní kolonie. Takže i v rámci jednoho druhu jsou takové odchylky.
U lidí to pravděpodobně nebude jinak. Jsou hodně promiskuitní lidi, a jsou lidi, kteří nejsou schopní mít sex s cizím člověkem a potřebují se nejdřív zamilovat a bylo by nesmyslné i tyto lidi přirovnávat k promiskuitním bonobům - i když i u těch možná existují méně promiskuitní nebo monogamní jedinci, akorát to ještě nikdo dostatečně neprozkoumal.

[Ne-diskusni-forum-la]

Pro samce je výhodné oplodnit hodně samic, ale pro samici snad není výhodné mít mláďata s velkým počtem samců? Je, protože tím je větší šance, že nějaké z těch mláďat bude mít hodně výhodnou kombinaci genů.
U lidí to pravděpodobně nebude jinak. Jsou hodně promiskuitní lidi, a jsou lidi, kteří nejsou schopní mít sex s cizím člověkem a potřebují se nejdřív zamilovat a bylo by nesmyslné i tyto lidi přirovnávat k promiskuitním bonobům - i když i u těch možná existují méně promiskuitní nebo monogamní jedinci, akorát to ještě nikdo dostatečně neprozkoumal.

Pro samici to výhodné není, protože samotný porod a péče o mládě je velmi náročná investice, může ji to dokonce ohrozit na životě atd., zatímco samotný samec při samotném oplodňovacím aktu nic neriskuje. Samice ano, proto je to v přírodě samice, která si samce vybírá.
Ale tak, netvrdím, že ty mechanismy neplatí, platí, jen, u člověka je krásné, že může překročit svůj přírodou daný determinismus, díky svému myšlení. Když někomu stačí žít jako labuť nebo prase, tak prosím, třeba já mám na sebe i okolí poněkud vyšší nároky.

[MadRat]

Pro samce je výhodné oplodnit hodně samic, ale pro samici snad není výhodné mít mláďata s velkým počtem samců? Je, protože tím je větší šance, že nějaké z těch mláďat bude mít hodně výhodnou kombinaci genů.
U lidí to pravděpodobně nebude jinak. Jsou hodně promiskuitní lidi, a jsou lidi, kteří nejsou schopní mít sex s cizím člověkem a potřebují se nejdřív zamilovat a bylo by nesmyslné i tyto lidi přirovnávat k promiskuitním bonobům - i když i u těch možná existují méně promiskuitní nebo monogamní jedinci, akorát to ještě nikdo dostatečně neprozkoumal.

Pro samici to výhodné není, protože samotný porod a péče o mládě je velmi náročná investice, může ji to dokonce ohrozit na životě atd., zatímco samotný samec při samotném oplodňovacím aktu nic neriskuje. Samice ano, proto je to v přírodě samice, která si samce vybírá.
Ale tak, netvrdím, že ty mechanismy neplatí, platí, jen, u člověka je krásné, že může překročit svůj přírodou daný determinismus, díky svému myšlení. Když někomu stačí žít jako labuť nebo prase, tak prosím, třeba já mám na sebe i okolí poněkud vyšší nároky.

Pro samici je to výhodné v tom, že jí spíš přežijou nějaké mláďata, takže je X měsíců nevláčela v břiše a neriskovala porod zbytečně.
Nebo ještě jinak, havně je to výhodné pro ty mláďata a pro zachování druhu celkově.

Člověk může překročit, ale taky mu to může přinášet zase jiné problémy, než kdyby žil jako prase.
končím, mám hlad!!!

[Al-diskusni-forum-isa]

Romantická představa manželství nemusí být až zas tak moc nereálná. I když ten sex po několika letech už je asi jen rutina a možná i povinost. Každopádně spokojené celoživotní vztahy jsou rarita.
Řekla bych, že hlavní problém proč tomu tak je, je že si lidé k sobě nevybýrají protějšek na základě hodnot. Ti lidi musí mít hodně společného a mít podobné názory na svět, aby spolu vydrželi a chtít žít podobný životní styl.
Ale většinou si lidi vybýrají protějšek podle něčeho jiného a dost prchlavého.
Konec konců i v případě, že se manželé navzájem podvádějí a vědí to o sobě, můžou být velice spokojení a necítí to jako vzájemné zranování, takové páry znám dva.

[Ne-diskusni-forum-la]

Pro samce je výhodné oplodnit hodně samic, ale pro samici snad není výhodné mít mláďata s velkým počtem samců? Je, protože tím je větší šance, že nějaké z těch mláďat bude mít hodně výhodnou kombinaci genů.
U lidí to pravděpodobně nebude jinak. Jsou hodně promiskuitní lidi, a jsou lidi, kteří nejsou schopní mít sex s cizím člověkem a potřebují se nejdřív zamilovat a bylo by nesmyslné i tyto lidi přirovnávat k promiskuitním bonobům - i když i u těch možná existují méně promiskuitní nebo monogamní jedinci, akorát to ještě nikdo dostatečně neprozkoumal.

Pro samici to výhodné není, protože samotný porod a péče o mládě je velmi náročná investice, může ji to dokonce ohrozit na životě atd., zatímco samotný samec při samotném oplodňovacím aktu nic neriskuje. Samice ano, proto je to v přírodě samice, která si samce vybírá.
Ale tak, netvrdím, že ty mechanismy neplatí, platí, jen, u člověka je krásné, že může překročit svůj přírodou daný determinismus, díky svému myšlení. Když někomu stačí žít jako labuť nebo prase, tak prosím, třeba já mám na sebe i okolí poněkud vyšší nároky.

Pro samici je to výhodné v tom, že jí spíš přežijou nějaké mláďata, takže je X měsíců nevláčela v břiše a neriskovala porod zbytečně.
Nebo ještě jinak, havně je to výhodné pro ty mláďata a pro zachování druhu celkově.

Člověk může překročit, ale taky mu to může přinášet zase jiné problémy, než kdyby žil jako prase.
končím, mám hlad!!!

Dobrou chuť, jdu zase pokračovat v práci.

---

Romantická představa manželství nemusí být až zas tak moc nereálná. I když ten sex po několika letech už je asi jen rutina a možná i povinost. Každopádně spokojené celoživotní vztahy jsou rarita.
Řekla bych, že hlavní problém proč tomu tak je, je že si lidé k sobě nevybýrají protějšek na základě hodnot. Ti lidi musí mít hodně společného a mít podobné názory na svět, aby spolu vydrželi a chtít žít podobný životní styl.
Ale většinou si lidi vybýrají protějšek podle něčeho jiného a dost prchlavého. Konec konců i v případě, že se manželé navzájem podvádějí a vědí to o sobě, můžou být velice spokojení a necítí to jako vzájemné zranování, takové páry znám dva.

No konečně, Aliso, krása! Konečně někdo projevil chápavost, o čem že tu po celou dobu píšu. Děkuji, to jsem ještě musela napsat....

[Do-diskusni-forum-bra]

Dobra:Domnívám se, že bi-, homo-, a asexuálové jsou také v normě, pouze je jich méně než heterosexuálů. Nebo se většina rovná normě?
Nela:Ano, je to jedno z posuzujících kritérií normality.
---
Trochu jsem se seznámila s tím, jaký je rozdíl mezi normou a normalitou - vyplývá z toho, že my, odchylové, jsme normální.
norma: závazné pravidlo, vynucované principy, systém
normalita: normální, obvyklý stav, proces
Definice jsou podle Wikipedie.
A myslím, že v současnosti jsme uznáváni i jako vyhovující normě. 3% lidí, to je hezké množství.

[mušelín]

Trochu jsem se seznámila s tím, jaký je rozdíl mezi normou a normalitou - vyplývá z toho, že my, odchylové, jsme normální.
norma: závazné pravidlo, vynucované principy, systém
normalita: normální, obvyklý stav, proces
Definice jsou podle Wikipedie.
A myslím, že v současnosti jsme uznáváni i jako vyhovující normě. 3% lidí, to je hezké množství.

Velmi dobrá knížka právě o vytváření společenských norem, kritérií normality, institucí, o socializaci atd. je Sociální konstrukce reality - Peter BERGER a Thomas LUCKMANN.
Mohu doporučit.

Mám výpisek, jenže psaný rukou, to byste si asi nepočetli Ale pokud to někdo bude chtít přesto zkusit, může mi písnout.

[ave-diskusni-forum-rys]

Nela:A popravdě, já osobně bych přivítala více názorů sexuálních lidí na věc, jak vůbec vnímají lásku k partnerovi, fyzickou přitažlivost..., jejich prožitky k tomuto-pro porovnání. Takto tu máme jen víceméně podobný obraz daných věcí a to může vést i k tomu, že se tu lidé utvrzují vzájemně jen v nějakém stereotypu v pohledu na sexualitu, ale realita je třeba jiná. Na Avenu jsem viděla třeba vlákno, kde sexuální lidé popisovali, co se s nimi doslova děje při prožívání sexuální přitažlivosti k partnerovi, včetně fyzických pochodů a bylo to hodně zajímavé.
---
Dobra: Hm, takové vlákno bych také uvítala - autentické zkušenosti sexuálů, kteří se zajímají o asexualitu. A tím, že by to bylo samostatné téma, tak ti asexuálové, kteří nemají zájem o sexu ani číst, tak by také mohli být spokojeni.
------
Vidím, že toto vlákno sexuály nezaujalo - ozval se jen trochu Buk.
Zatímco asexuálové o něj zájem mají - v rámci obhajoby nezájmu o sex.
Hej, sexuálové, kde jste? Necháte v tom Nelu samotnou?
Nelo, považuješ asexualitu za přirozenou?
Nelo, považuješ asexuální vztah za rovnocenný vztahu sexuálnímu?
Také se mi zdá, že tvoje tolerance je jen deklarovaná.

Abychom se od tohoto dilematu vzdálili, zajímalo by mě to proč vlastně toto vlákno vzniklo, a to - co se s tebou děje při prožívání sexuální přitažlivosti k partnerovi včetně fyzických pochodů. Možná pak by se na toto téma přihlásili další sexuálně orientovaní členové tohoto webu.

Na toto fórum chodím jen občasně a většinou nepřispívám, protože jako 'sexuál' si mnohé situace a rozpoložení asexuálů představit nedokážu, ale jestli některé zajímá, jak (a)sexualitu a sexuální vztahy a prožitky vnímá sexuál, tak se ráda podělím.
Jestli je asexualita přirozená nebo není, je asi otázka toho, co považujeme za přirozené a co ne. Podle mě tedy úplně přirozená není, stejně tak jako homosexualita nebo jakákoliv jiná 'odchylka' od 'normálu'. Ovšem mezi sedmi miliardami lidí zákonitě musí být nekonečné množství rozdílu všemi možnými směry a vzhledem ke světu, ve kterém žijeme a který přirozený, v původním slova smyslu určitě také není, beru asexualitu jako přirozenou odchylku od normálu
Souhlasím s tím, co tady psala Nela, a z pročítání fóra i z osobních zkušeností mám pocit, že asexualita je přirozená jen pro málo z těch, kteří se za asexuály považují. Přijde mi, že to často vychází ze strachu z neznámého, ze špatných zkušeností se sexem, z výchovy, která nebyla např. dostatečně sexuálně otevřená apod. Samozřejmě, pokud to někomu vyhovuje, tak je to jeho volba, ale můj názor je, že 'pravá' asexualita je míň častá a že je za tím mnohdy něco jiného. Ale můžu se plést.
Asexuální vztah určitě považuju za rovnocený sexuálnímu vztahu. Nakonec, když spolu dva lidé žíjí bez sexu a oboum to vyhovuje, tak na tom nic není. Jistěže z mého pohledu sexuála o něco přicházejí, ale dokážu pochopit, že to berou jinak a jsou spokojení.
Jak vnímám lásku k partnerovi a fyzickou přitažlivost? Dá se říct, že sex rozděluju na dva druhy, např. na sex a milování. Sex, jako takový, kde funguje hlavně fyzická přitažlivost a jde jen o sex - to může být fajn, ale jde jen o fyzickou potřebu, vzrušení, zábavu , je to jen půlka sexuality. A ani pro sexuála to nemusí být příjemná věc. Zkusila jsem sex bez lásky, bez citů a vždycky mi po tom bylo spíš hůř než předtím Možná to tak beru jako žena, možná jsem víc romanticky založená, ale je to pro mě jen malá část sexu. Lásku k partnerovi si bez sexu nebo milování ale představit neumím a vnímám to o to víc, když žiju s člověkem, který o sex nemá zájem. To vyjádření lásky fyzicky mi ve vztahu velmi chybí a nejde o sex, ale o to, že se miluju s člověkem, kterého miluju. Že se ho můžu dotýkát, líbat, způsobovat mu potěšení a celým svým tělem říkat miluju tě a jsem tvoje a jsem s tebou. Jistěže se tyhle věci dají vyjádřit i jinak, slovy, činy, chováním, ale když to nemůžu vyjádřit milováním se, tak to pro mě není úplné, něco prostě chybí. A určitě to vnímám víc psychicky než fyzicky. Jakoby mám mnohem větší potřebu sexu psychicky než fyzicky. Jedna věc mi přijde zajímavá ohledně mého sexuálního života a to to, že jsem sex z lásky, jak to popisuju, v podstatě nezažila. Předchozího partnera jsem měla moc ráda, ale větší láska z mé strany bohužel chyběla a sex mi moc neříkal, a současný partner, kterého moc miluju, zase o sex zájem nemá (možná asexuál, nevím). Proč si teda myslím, že je na tom něco tak skvělýho, když jsem to nezažila? Zažívám to skoro každou noc ve svých představách a někdo by mohl namítnout, že si to třeba namlouvám nebo to nevím. Možná nevím, ale prostě to tak cítím

[Ne-diskusni-forum-la]

Nela:A popravdě, já osobně bych přivítala více názorů sexuálních lidí na věc, jak vůbec vnímají lásku k partnerovi, fyzickou přitažlivost..., jejich prožitky k tomuto-pro porovnání. Takto tu máme jen víceméně podobný obraz daných věcí a to může vést i k tomu, že se tu lidé utvrzují vzájemně jen v nějakém stereotypu v pohledu na sexualitu, ale realita je třeba jiná. Na Avenu jsem viděla třeba vlákno, kde sexuální lidé popisovali, co se s nimi doslova děje při prožívání sexuální přitažlivosti k partnerovi, včetně fyzických pochodů a bylo to hodně zajímavé.
---
Dobra: Hm, takové vlákno bych také uvítala - autentické zkušenosti sexuálů, kteří se zajímají o asexualitu. A tím, že by to bylo samostatné téma, tak ti asexuálové, kteří nemají zájem o sexu ani číst, tak by také mohli být spokojeni.
------
Vidím, že toto vlákno sexuály nezaujalo - ozval se jen trochu Buk.
Zatímco asexuálové o něj zájem mají - v rámci obhajoby nezájmu o sex.
Hej, sexuálové, kde jste? Necháte v tom Nelu samotnou?
Nelo, považuješ asexualitu za přirozenou?
Nelo, považuješ asexuální vztah za rovnocenný vztahu sexuálnímu?
Také se mi zdá, že tvoje tolerance je jen deklarovaná.

Abychom se od tohoto dilematu vzdálili, zajímalo by mě to proč vlastně toto vlákno vzniklo, a to - co se s tebou děje při prožívání sexuální přitažlivosti k partnerovi včetně fyzických pochodů. Možná pak by se na toto téma přihlásili další sexuálně orientovaní členové tohoto webu.

Na toto fórum chodím jen občasně a většinou nepřispívám, protože jako 'sexuál' si mnohé situace a rozpoložení asexuálů představit nedokážu, ale jestli některé zajímá, jak (a)sexualitu a sexuální vztahy a prožitky vnímá sexuál, tak se ráda podělím.
Jestli je asexualita přirozená nebo není, je asi otázka toho, co považujeme za přirozené a co ne. Podle mě tedy úplně přirozená není, stejně tak jako homosexualita nebo jakákoliv jiná 'odchylka' od 'normálu'. Ovšem mezi sedmi miliardami lidí zákonitě musí být nekonečné množství rozdílu všemi možnými směry a vzhledem ke světu, ve kterém žijeme a který přirozený, v původním slova smyslu určitě také není, beru asexualitu jako přirozenou odchylku od normálu
Souhlasím s tím, co tady psala Nela, a z pročítání fóra i z osobních zkušeností mám pocit, že asexualita je přirozená jen pro málo z těch, kteří se za asexuály považují. Přijde mi, že to často vychází ze strachu z neznámého, ze špatných zkušeností se sexem, z výchovy, která nebyla např. dostatečně sexuálně otevřená apod. Samozřejmě, pokud to někomu vyhovuje, tak je to jeho volba, ale můj názor je, že 'pravá' asexualita je míň častá a že je za tím mnohdy něco jiného. Ale můžu se plést.
Asexuální vztah určitě považuju za rovnocený sexuálnímu vztahu. Nakonec, když spolu dva lidé žíjí bez sexu a oboum to vyhovuje, tak na tom nic není. Jistěže z mého pohledu sexuála o něco přicházejí, ale dokážu pochopit, že to berou jinak a jsou spokojení.
Jak vnímám lásku k partnerovi a fyzickou přitažlivost? Dá se říct, že sex rozděluju na dva druhy, např. na sex a milování. Sex, jako takový, kde funguje hlavně fyzická přitažlivost a jde jen o sex - to může být fajn, ale jde jen o fyzickou potřebu, vzrušení, zábavu , je to jen půlka sexuality. A ani pro sexuála to nemusí být příjemná věc. Zkusila jsem sex bez lásky, bez citů a vždycky mi po tom bylo spíš hůř než předtím Možná to tak beru jako žena, možná jsem víc romanticky založená, ale je to pro mě jen malá část sexu. Lásku k partnerovi si bez sexu nebo milování ale představit neumím a vnímám to o to víc, když žiju s člověkem, který o sex nemá zájem. To vyjádření lásky fyzicky mi ve vztahu velmi chybí a nejde o sex, ale o to, že se miluju s člověkem, kterého miluju. Že se ho můžu dotýkát, líbat, způsobovat mu potěšení a celým svým tělem říkat miluju tě a jsem tvoje a jsem s tebou. Jistěže se tyhle věci dají vyjádřit i jinak, slovy, činy, chováním, ale když to nemůžu vyjádřit milováním se, tak to pro mě není úplné, něco prostě chybí. A určitě to vnímám víc psychicky než fyzicky. Jakoby mám mnohem větší potřebu sexu psychicky než fyzicky. Jedna věc mi přijde zajímavá ohledně mého sexuálního života a to to, že jsem sex z lásky, jak to popisuju, v podstatě nezažila. Předchozího partnera jsem měla moc ráda, ale větší láska z mé strany bohužel chyběla a sex mi moc neříkal, a současný partner, kterého moc miluju, zase o sex zájem nemá (možná asexuál, nevím). Proč si teda myslím, že je na tom něco tak skvělýho, když jsem to nezažila? Zažívám to skoro každou noc ve svých představách a někdo by mohl namítnout, že si to třeba namlouvám nebo to nevím. Možná nevím, ale prostě to tak cítím

Ahoj Averys, moc krásný příspěvek, děkuji za něj, že jsi se rozepsala, musím říct, že v mnohých pohledech se s Tebou hodně shoduji....zase mi trochu otevřel oči a možná skutečně budu mít blíže k té sexualitě ve svém vnímání než asexualitě, nevím, ale zdá se mi, že tu s lidmi, kteří se k asexualitě hlásí, mám mnohem méně společného než třeba s Tvým pojetím...

[Aline-diskusni-forum-Daryen]

Jak vnímám lásku k partnerovi a fyzickou přitažlivost? Dá se říct, že sex rozděluju na dva druhy, např. na sex a milování. Sex, jako takový, kde funguje hlavně fyzická přitažlivost a jde jen o sex - to může být fajn, ale jde jen o fyzickou potřebu, vzrušení, zábavu , je to jen půlka sexuality. A ani pro sexuála to nemusí být příjemná věc. Zkusila jsem sex bez lásky, bez citů a vždycky mi po tom bylo spíš hůř než předtím Možná to tak beru jako žena, možná jsem víc romanticky založená, ale je to pro mě jen malá část sexu. Lásku k partnerovi si bez sexu nebo milování ale představit neumím a vnímám to o to víc, když žiju s člověkem, který o sex nemá zájem. To vyjádření lásky fyzicky mi ve vztahu velmi chybí a nejde o sex, ale o to, že se miluju s člověkem, kterého miluju. Že se ho můžu dotýkát, líbat, způsobovat mu potěšení a celým svým tělem říkat miluju tě a jsem tvoje a jsem s tebou. Jistěže se tyhle věci dají vyjádřit i jinak, slovy, činy, chováním, ale když to nemůžu vyjádřit milováním se, tak to pro mě není úplné, něco prostě chybí. A určitě to vnímám víc psychicky než fyzicky. Jakoby mám mnohem větší potřebu sexu psychicky než fyzicky.

Díky, averys, tohle je přesně příspěvek, který tohle téma potřebovalo. Právě takhle mi svoji sexualitu popisovala většina mých sexuálních přátel (a pozor, i muži, aby nevznikl dojem, že takhle to mají jenom ženy). A podle mě je to opravdu krásné. Jestli mě na mé orientaci a osobnosti něco mrzí, tak to, že nejsem schopná prožít právě tohle a někomu to dát. Ale zároveň nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem, když to nejde, tak to nejde, a předstírání v tomhle nepomůže, protože tohle se zkrátka předstírat nedá. Naštěstí je spousta jiných věcí, které můžu prožít naplno, a asexualita je zase svým způsobem unikátní vlastnost a prožitek, který nemají jiní. Když nad ní člověk jen truchlí a říká si "co by kdyby", asi ze života moc mít nebude. Lepší je vzít to, jak to je, a užít si to se vším všudy